A právě včera, ve čtvrtek 24. srpna, pražský advokát Petr Toman podal vládě podnět k podání návrhu Nejvyššímu soudu na pozastavení činnosti sociální demokracie, protože porušila zákon o politických stranách.
Strana Miloše Zemana tedy hraje o čas: vláda má třicet dní na to, aby návrh Nejvyššímu soudu předala. Pokud to neudělá, může návrh podle zákona předat soudu prezident republiky.
Někteří členové ČSSD už uvažují o zrušení firmy Cíl. "Vidím to jako jediné řešení. Měli bychom to udělat co nejrychleji," říká vicepremiér Pavel Rychetský.
Navrhuje, aby Lidový dům přešel přímo na ČSSD a bylo by po problémech. Karel Kobes, místopředseda strany odpovědný za hospodaření, sice s návrhem Rychetského nesouhlasí, ale i on přiznává, že strana musí něco podniknout.
"Ano, vznikly určité problémy, a my je musíme vyřešit," potvrdil Kobes. Případem se bude zabývat už zítra předsednictvo ČSSD.
Advokát Toman upozorňuje, že je nepřípustné, aby strana vlastnila obchodní společnost, která pronajímá nemovitosti. "Znamená to také, že ČSSD nemůže mít z takové firmy žádné příjmy," řekl Toman.
Pro sociální demokraty je přitom pronajímání pozemku hlavním zdrojem peněz: po rozhodnutí Ústavního soudu se pro ČSSD otevřelo dosud blokované konto se 180 miliony korun z pronájmu.
KDO MÁ PLATIT DANĚ? ČSSD, NEBO CÍL?
Další problém, který zaměstnává řadu právníků a finančních expertů, se týká daní z příjmu firmy Cíl. Část pozemku Lidového domu si před lety pronajala rakouská firma BH Centrum, která zde postavila hotel. Nájemné během soudního sporu o Lidový dům posílala na zvláštní účet.
Daně z těchto příjmů přitom neplatila firma Cíl, ale sama ČSSD, ačkoliv k penězům z pronájmu neměla přístup. Kobes včera potvrdil, že na těchto daních ČSSD zaplatila zhruba šedesát milionů korun. "Platili jsme to v domnění, že Lidový dům bude jednou patřit nám," vysvětlil včera Karel Kobes.
"Je to velice zamotaný případ a svým způsobem precedens. Jde o to, že jeden subjekt platil daně za někoho jiného. Právě teď se tím zabývá spousta lidí, včetně nás," řekl včera jeden ze zaměstnanců Komory daňových poradců.
Kobes k tomu řekl: "Jak se s tímto problémem vypořádat, se právě teď řeší až na nejvyšší úrovni. Zabývá se tím finanční úřad i finanční ředitelství a my čekáme, jak rozhodnou. Dali jsme dohromady komisi složenou z nezávislých odborníků, protože chceme vědět, jakou daň máme platit."
Firma Cíl prozatím dostala od finančního úřadu tříměsíční odklad pro podání daňového přiznání, to znamená do konce září. Do té doby by se mělo vyjasnit, kdo a jak zdaní zhruba 180 milionů korun z pronájmu pozemku Lidového domu.
Otázka zní: Vyměří finanční úřad znovu celou daň firmě Cíl, anebo uzná daně zaplacené v minulých letech sociální demokracií? "Nezlobte se, ale k tomu se nemohu vyjádřit. Je to velice choulostivá věc," uvedl ředitel Finančního úřadu pro Prahu 1 Milan Řehák.
Podobně se vyjádřil zástupce ředitele Finančního ředitelství Prahy Lubomír Janoušek, i když ten naznačil, jak by se obecně mohl podobný případ vyřešit: "Obecně platí, že daňová povinnost je vždycky vyměřena subjektu, kterému vzniká. Naopak tomu subjektu, který daně neprávem platil, může být - pokud není daňová povinnost promlčena - daň zpětně vrácena." Znamená to, že Cíl by mohl daně z příjmů zaplatit celé znovu a finanční úřad by vrátil sociálním demokratům ty peníze, které zaplatili oni.
PROBLÉM ČÍSLO TŘI: KONFLIKT ZÁJMŮ
Třetí problém, který musí sociální demokraté co nejdříve vyřešit, se týká zákona o střetu zájmů.
Po rozhodnutí Ústavního soudu, že firma Cíl patří sociální demokracii, totiž vedení strany za své zástupce ve vedení firmy vybralo i členy vlády - Miloše Zemana a Vladimíra Špidlu. A to je podle zákona nepřípustné. Do rozporu se zákonem se posléze dostal i místopředseda Petr Lachnit, který byl v březnu zvolen do dozorčí rady Cíle a v květnu se stal ministrem pro místní rozvoj.
"Abychom předešli dohadům, obsazení v čele firmy se změní," oznámil už před časem místopředseda Kobes. I o tom by mělo zítra jednat předsednictvo ČSSD.
Pokud by zvítězil názor Pavla Rychetského, že nejlepší bude Cíl rozpustit, problém se střetem zájmů by zmizel.
Jedinou sankcí za porušení tohoto zákona je, že mandátový a imunitní výbor Senátu veřejně vyhlásí, že dotyčný politik jednal v rozporu se zákonem.
|
CO ŘÍKAJÍ ZÁKONY A CO UDĚLALA ČSSD |
| 1. Zákon o sdružování v politických stranách nepřipouští, aby strana vlastnila společnost, jejímž předmětem podnikání je pronájem nemovitostí. "Strany mohou založit obchodní společnost jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, publikační činnost, pořádání kulturních akcí a výroba propagačních předmětů," říká zákon. Rovněž zakazuje, aby strana měla příjmy z firem, které se pronájmem zabývají. Co udělala ČSSD: Je vlastníkem akciové společnosti Cíl. Jako předmět podnikání je v obchodním rejstříku uvedeno: "Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor". Strana zároveň využívá zisků Cíle na svůj provoz. |
| 2. Zákon o střetu zájmů nepřipouští, aby člen vlády byl členem vedení firmy. "Člen vlády nesmí být členem řídícího, dozorčího, nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání," stojí v zákoně. Co udělala ČSSD: Předsedou představenstva firmy byl zvolen předseda strany a premiér Miloš Zeman, členem představenstva se stal místopředseda strany a vicepremiér Vladimír Špidla. Rovněž v dozorčí radě sedí místopředseda strany a ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. |
| 3. Zákon o správě daní a poplatků nepřipouští, aby daně do státního rozpočtu platil za jeden daňový subjekt někdo jiný. "Dohody uzavřené s tím, že daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou pro daňové řízení právně účinné," uvádí zákon. Co udělala ČSSD: V uplynulých letech, během soudní pře o firmu Cíl, platila daně z příjmu z pronájmu části pozemku Lidového domu. Od roku 1994, po rozhodnutí vrchního soudu, bylo přitom zřejmé, že Lidový dům nepatří ČSSD, ale firmě Cíl. |
