Na tiskové konferenci o tom informoval předseda strany Bohuslav Sobotka, který je přesvědčen, že poslanci ČSSD budou doporučení respektovat.
"Pokud by tento návrh zákona byl přijat, tak by pravděpodobně znemožnil nové vládě, která přijde po volbách, realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti," popsal Sobotka jednu z hlavních výtek své strany.
Ministr financí Kalousek je však přesvědčen, že si ČSSD ve své argumentaci protiřečí. "Opravdu nevím, jak tento postoj jde dohromady s drtivou kritikou sociální demokracie vůči vládě, protože vláda nepřistoupila k 'fiskálkompaktu' na úrovni Evropské unie, protože přistoupení k tomu 'fiskálkompaktu' znamená závazek schválit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti," uvedl ministr. Vláda podle něj přistoupila na všechny podmínky pozměňujících návrhů ze strany sociální demokracie.
Fiskální smlouvaPředstavitelé 25 zemí Evropské unie pakt podepsali loni v březnu. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit ČR a Velká Británie. Smlouva má vést k tomu, že státy do svého práva zakotví pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. |
ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje však prý takovou podobu dluhové brzdy, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU.
Předsedovi ČSSD na zákonu vadí to, že vláda návrh předkládá v době, kdy zároveň navrhuje snižování příjmů státu. "My jsme přesvědčeni, že jakákoliv debata o mantinelech pro zadlužování státu se nemůže týkat jenom škrtů, ale musí se týkat také příjmů veřejných rozpočtů," uvedl.
Návrh označil za pokrytecký, protože s ním vládní strany přicházejí po sedmi letech zadlužování v době, kdy dluh dosáhl 45 procent hrubého domácího produktu.
Takzvaná finanční ústava, která bez podpory sociálních demokratů nemůže projít, určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit.
