Je ČSSD po ústředním výkonném výboru stabilizovaná a směřuje k lepším zítřkům?
Myslím, že ÚVV splnil svoji roli. Byla odehrána nějaká stranická hra, rozdali se černí Petři a teď se jede dál.
Kdo dostal černého Petra?
To jsme viděli, neformální diskusní platforma Zachraňme ČSSD.
Jinými slovy vy, Jiří Zimola… Kolik vás teď v platformě je?
Jsou to stovky příznivců napříč Českou republikou i lidé, kteří v posledních letech z různých důvodů z ČSSD odešli. Ale teď už vážně. Sociální demokracie se po těch dvou knockoutech musí vzpamatovat. Kdyby to bylo v ringu, tak už je to k. o. Říkám to s respektem k vedení ČSSD i s respektem k tomu, že jsme ve vládě, koneckonců, to je to méně špatné řešení, které nám po sedmiprocentním výprasku zbývalo. Mám zájem pomoci ČSSD a nejsem sám. To jsou právě ty stovky sociálních demokratů, kteří jezdí na platformu neformálně diskutovat.
Na ÚVV to ale nevypadalo, že by vaše platforma měla velký vliv.
Vidíte a přitom ta platforma je označovaná jako mocenská. Kdyby nám šlo o moc, tak budeme objíždět a obtelefonovávat členy ÚVV, tlačit na ně. Ale nic z toho se nestalo. Tento ÚVV získal mandát na sjezdu ČSSD v roce 2017, kdy stranu mocensky ovládal tandem Sobotka – Chovanec. Pan Sobotka pochopil, že je potřeba převzít zodpovědnost a odešel. Konečně, já jsem taky převzal zodpovědnost a po prohraných volbách v roce 2016 odešel. A je i na těch ostatních, aby se zamysleli, zda také nenesou svůj malý díl zodpovědnosti.
Měli by tedy všichni rezignovat na své pozice, takže by ve straně nezbyl skoro žádný funkcionář?
Víte, jak vznikla platforma? Vznikla v lednu 2018, tři měsíce po prohraných volbách do Poslanecké sněmovny, kdy vedení ČSSD úplně mlčelo. Rozpadl se ten triumvirát, stranu měl ve vedení Milan Chovanec… a mlčel. Nejen já, ale i řada dalších lidí řekla, že takhle to dál nejde.
Sešli jsme se a začali spolu mluvit. Řekli jsme, že vedení by mělo převzít zodpovědnost za výsledek voleb, to se také na sjezdu stalo. Řekli jsme, že to není možné stihnout za jeden den, sjezd měl pak dva díly. Řekli jsme, že navrhujeme, aby o účasti ve vládě rozhodla celá členská základna – i to se povedlo. A na stole jsou ještě další věci, přeregistrace celé strany, abychom věděli, kdo jsou aktivní členové. Nové stanovy, které budou jednoduché, pružné a připravené do moderní doby. Teď potřebujeme krizový management, ne zkostnatělé struktury, které možná fungovaly dobře, když jsme měli 25, 30 procent. Musíme upřednostnit tradiční programové priority ČSSD jako jsou progresivní zdanění, sektorová daň. A ministr zemědělství Toman už řeší sucho, kůrovce a dostatek vody.
Vedení ČSSD stojí za Hamáčkem, „kartáč“ dostali Zimola a Hašek |
Co máte v plánu s vaší platformou? Hamáček říká, že byste ji měli rozpustit.
Já si to nemyslím. Platforma žádnou válku nezačala, je tady od toho, aby přinášela myšlenky. Může se ale transformovat na programovou platformu a nechť se na ní tedy debatuje o programu.
Jaký máte vztah s Janem Hamáčkem?
Pracovní. Normálně spolu komunikujeme a já ho jako předsedu podporuji. Naposledy jsme spolu komunikovali zrovna dnes.
O čem, když jste řadový člen ČSSD?
Jsem řadový člen, který byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD v době, kdy měla 70 poslanců, osm let jsem řídil Asociaci krajů, byl jsem statutárním místopředsedou strany… Takže ten, kdo se na mě obrací, má třeba zájem o můj názor na nějakou věc.
Hamáček vám volá, abyste mu poradil?
Nebudu popisovat, o čem se bavíme.
Cítíte v ČSSD vůbec náladu něco s těmi mizernými výsledky udělat, nebo je to spíš takové čekání na zázrak?
Většinou, když se čeká, je z toho čekání na Godota a ten, jak známo, nepřišel. Jsme ve vládě a musíme se snažit z vlastního programu prosadit co nejvíc a umět to prodat. Máme k tomu jistě lepší předpoklady, než kdybychom byli s patnácti poslanci v opozici. To je velký úkol pro naše ministry, protože přesně to byl náš problém za vlády Bohuslava Sobotky, kdy jsme mnohé prosadili, ale Andrej Babiš byl šikovnější v tom, jak to uměl prodat.
Teď už to dokážete?
Je to věc, na které musíme zapracovat. Určitě musíme posílit marketing a PR. Prožíváme hubená léta, ale není ostuda upadnout. Jde však o to mít sílu se zvednout.
Proč jste se do té situace vůbec dostali?
Jedním problémem je patnáct let trvající válka růží, která musí skončit. Válkou růží označuji stav po nezvolení Miloše Zemana prezidentem v roce 2003. Druhou věcí je, že ČSSD začala lavírovat se svými tradičními voliči, lidmi práce i drobnými živnostníky. Úplně zbytečně jsme si je některými výroky pohněvali, živnostník není parazit. Naopak. Opustili jsme tradiční voličskou skupinu seniorů. Řada z nich volila Andreje Babiše, on jim prodal to mimořádné zvýšení penzí nebo slevu ve vlacích. ČSSD měla v posledních letech pocit, že si voliče bude kupovat, a najednou z toho byly dostihy, kdo dá víc.
Je to nevýrazný lídr, kritizovali lidé v ČSSD Hamáčka, chtějí obměnit vládu |
Své sehrály i vnitřní problémy, po roce 2013 strana prošla něčím, co bych nazval personální genocidou. Lidé, kteří dostali na čelo to pomyslné „H“ jako haškovci, byli odstraňováni z funkcí úplně zbytečně, tím jsme se připravili o spoustu voličů. Přitom ta strana byla silná v různosti. Když byli na jedné kandidátce v Brně vedle sebe Sobotka, Hašek, Škromach a Tejc, tak jsme měli 30 procent. Tři z nich byli odstraněni a Sobotka získal na jihu Moravy sedm procent. A nebudu se pouštět do spekulací, nakolik stranu ovládali lobbisté, jaká byla úloha pana Růžičky jako poradce pana Chovance, jestli je to tak, že agentura Bison & Rose byla nějakým náhradním Lidovým domem... O tom se povídají pověsti, ale to mě teď nezajímá. Zajímá mě, jaká teď ČSSD bude.
A jaká tedy bude?
Taková, že členská základna dostane mnohem větší práva na rozhodování. Bude mít šanci přímo volit předsedu, statutára, předsedy svých okresů nebo krajů. Měla by mít jednoduchou šanci vyjadřovat se ve vnitrostranických referendech, ne v měsíčním papírovém hlasování, ale doma u počítače. Chováme se stále jako ta stará kamenná strana, ale máme tady ANO, Piráty, SPD a musíme umět pružně reagovat.
K úspěchu strany v minulosti pomáhali také silní vůdci: Miloš Zeman nebo Jiří Paroubek. Je jím Jan Hamáček?
Velmi si vážím odvahy Honzy Hamáčka v této hodně těžké době jít do čela ČSSD a kormidlovat touto soutěskou smrti. Právě proto si zaslouží podporu – já jsem ho podporoval v únoru na sjezdu a podporuji ho i teď. Nevidím tady zástupy jiných adeptů na vedení ČSSD. Hamáček byl i předsedou Sněmovny, komunikuje s poslanci, má zkušenosti. Byl jsem rád, že naši poslanci, tedy až na Milana Chovance, respektovali výsledek vnitrostranického hlasování a potvrdili vstup do vlády. Bylo pro mě jen trochu nepochopitelné, proč Milan Chovanec, když do vlády nechtěl, vůbec podepisoval koaliční smlouvu. Nerozumím tomu, zase někde něco slíbil, a pak to sám podrazil. S tím mám osobní zkušenost.
Právě na příkladu Milana Chovance se lze ptát, zda je Jan Hamáček tím lídrem „ranařem“, kterého strana potřebuje?
Honza po komunálních volbách evidentně přitvrdil. Věřím, že ví, jakým směrem chce stranu vést, dokáže si zjednat respekt a pořádek. I když je to těžké, protože ČSSD je po těch letech pytel blech. Už nedostaneme žádný třetí čtvrtý pokus. Tu fázi, kdy to s vámi jde od desíti k pěti, máme za sebou. My jsme teď na těch pěti a pak už je nula.
Viděl jste se někdy v poslední době s Bohuslavem Sobotkou?
Ne, i když jsem mu vzkázal, že kdyby chtěl zajít na kafe, nemám s tím problém, uvidím ho rád. Já jsem si také prožil ten přechod z aktivní politiky do normálního života, kdy do práce začnete jezdit metrem a nemáte ochranku. Kolega Zdeněk Škromach kdysi s nadsázkou říkal, že člověk pozná, že už není v politice, tak, když si v autě sedne dozadu, otevře noviny a ono to nejede.
