"Jde o to, abychom v občanech nevzbuzovali naděje, které by nemohly být naplněny," řekl předseda Senátu Milan Štěch. Církevní restituce potvrdil i Ústavní soud, na nějž se levicové strany obrátily a minulá vláda Petra Nečase se 16 církvemi za Českou republiku podepsala smlouvy, jimiž se stát zavazuje zákon o církevních restitucích plnit.
Komunisté, kteří by po volbách mohli být partnerem sociální demokracie a tolerovat její menšinovou vládu, dali referendum o restitucích do svého volebního programu a je jednou z věcí, na které chtějí přilákat levicové voliče. Stát se podle nich zavázal na příliš dlouhou dobu, a postupuje tak proti zájmu svých občanů, kteří podle nich valnou většinou církevní restituce odmítají.
"Po přijetí toho zákona i po verdiktu Ústavního soudu zůstala pachuť. Osmdesáti procentům občanů se to zdá nespravedlivé," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz předseda KSČM Vojtěch Filip (rozhovor najdete zde).
"Bez právní analýzy není možné se vyjádřit, že takové referendum je vůbec možné," řekl předseda ČSSD Sobotka. Jeho strana bude ale hned po volbách chtít jednat s církvemi o snížení dopadu restitucí na veřejné rozpočty. Přísnější kontrola vydávání majetku má zajistit, aby se nevydával majetek, o který církve přišly před 25. únorem 1948.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi počítá s tím, že dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během následujících třiceti let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude postupně, v průběhu sedmnácti let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který je nyní necelých 1,5 miliardy korun ročně.
ČSSD není přesvědčena o správnosti referenda kvůli restitucím:
