„Pojďme se podívat na situaci v ostatních zemích kolem nás,“ odmítla ministryně práce a sociálních věcí s poukazem na Rakousko, Slovensko či Německo argument, že banky by přenesly náklady nové daně na své klienty.
„Myslím, že konkurence jednotlivých bank v České republice je tak vysoká, že by k tomu přenesení zátěže na klienty nedošlo,“ tvrdí Maláčová. Bankovní daň by naopak podle ní byla „osvěžením“ pro celý trh.
Připomněla také, že se ČSSD a ANO už dohodly na zvýšení spotřební daně nebo na digitální dani pro firmy jako Google či Facebook, kterou nedávno zavedla Francie a jejíž přípravy vrcholí také v Rakousku.
„Také diskutujeme o tom, že bychom měli podpořit evropské návrhy, které vedou ke sjednocení nebo konsolidaci daňového základu,“ řekla Maláčová.
Na pravidelných koaličních jednáních jednou za dva týdny se zástupci ANO a ČSSD dohodli počátkem dubna. Jednají o tom, jak posílit příjmy státního rozpočtu, protože sociální demokracii se nezdá dříve ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem avizovaný škrt počtu státních zaměstnanců o deset procent. Ten by se podle členů vlády za ANO neměl týkat učitelů a ozbrojených složek.
Koalice se v pondělí měla věnovat i připravované novele zákoníku práce, která počítá se zavedením sdíleného pracovního místa. Premiér Babiš ale na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koaliční jednání bylo z časových důvodů zrušeno.
Se sociálními demokraty o zdanění bank jednat nebude. Řekl, že o návrhu státního rozpočtu na příští rok má předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček debatovat s ministryní financí Alenou Schillerovou. Hamáček řekl, že zavedení odvodů z bankovních aktiv by mohlo přinést do rozpočtu až 14 miliard korun ročně.
„Nemůžeme řešit rozpočet salámovou metodou, jasně jsme řekli, že ho musíme kompletně projednat celý, nejen výnosy a příjmy, ale i náklady,“ řekl Babiš.
