| Co navrhují ČSSD a ODS změnit v ústavě |
| - aby prezident mohl jmenovat novou vládu poté, co k jejímu jmenování dá souhlas Poslanecká sněmovna |
| - aby prezident neměl výlučnou pravomoc jmenovat členy Bankovní rady ČNB, vedení NKÚ a Nejvyššího soudu |
| - omezit imunitu poslanců jen na dobu výkonu jejich mandátu |
| - aby sama sněmovna mohla zkrátit své volební období formou usnesení, které by schválila nejméně třípětinová většina poslanců. |
Unie svobody a KDU-ČSL na jedné straně a KSČM na druhé straně už předtím chtěly prosadit své vlastní ústavní změny. Proti dvěma nejsilnějším stranám spojených opoziční smlouvou však neměly šanci.
ODS a ČSSD v návrhu novely Ústavy chtějí odejmout prezidentovi výlučné právo jmenovat členy Bankovní rady České národní banky a vedoucí představitele Nejvyššího kontrolního úřadu a Nejvyššího soudu. Návrh omezuje také prezidentovu možnost výběru, pokud jde o povolební jmenování premiéra. Obě největší strany, které se dohodly na společném vypracování změn Ústavy již po loňských parlamentních volbách, navrhly zúžit rovněž prezidentovy kompetence při udělování milostí.
"Jsou tam jiné náměty, s nimiž souhlasím, a jsou tam jiné, k nimž nemám vyhraněný vztah, ale nepovažuji je za tak důležité, že by se dotýkaly samotné podstaty a ducha ústavního systému," komentoval už dříve prezident Václav Havel podobu ústavní novely. Návrh novelizuje například i způsob předčasného ukončení volebního období.
Návrhy ODS a ČSSD na změnu pravomocí hlavy státu jdou podle Havla tak daleko, že zpochybňují smysl této funkce a mohly by nadlouho ochromit chod státu a jeho integraci do Evropské unie.
Návrh směřuje například k omezení imunity poslanců jen na dobu výkonu jejich mandátu a k tomu, aby sama sněmovna mohla zkrátit své volební období formou usnesení, které by schválila nejméně třípětinová většina poslanců.
ČSSD bude vydírat ODS, soudí opozice
Poslanec a místopředseda Unie svobody Vladimír Mlynář soudí, že sociální demokracie podle něj začne v příštích týdnech ODS vydírat, aby za podporu ústavních změn slíbila zachování opoziční smlouvy. Také lidovec Cyril Svoboda takový vývoj nevylučuje. "Je možné, že ve druhém čtení sociální demokracie nebude mít chuť podporovat tento návrh tak, jak ho podporuje v prvním čtení," řekl Svoboda poté, co sněmovna podpořila další projednávání návrhu změn Ústavy.
|
Hlavní změny ústavy, které připravily ODS a ČSSD | |
|
JMENOVÁNÍ VLÁDY PO VOLBÁCH | |
| Ústava, kterou přijala Česká národní rada 16. prosince 1992, se nezmiňuje o tom, že prezident má po volbách někoho "požádat" o sestavení vlády; říká jen, že prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ostatní ministry. Pokud Václav Havel někoho po volbách "žádal" o sestavení vlády (v roce 1996 Václava Klause, v roce 1998 Miloše Zemana), byla to jen formalita symbolizující, že prezident asi bude ochoten takovou vládu jmenovat. To, co prezident zatím vždy po volbách respektoval, chtějí ODS a ČSSD napsat přímo do ústavy - totiž princip, aby po volbách musel být požádán o sestavení vlády představitel nejsilnější politické strany. Námitky, že se tak k moci dostane i extrémní strana, chce vláda vyvrátit návrhem, aby jmenování premiéra musela předem schválit Poslanecká sněmovna. | |
| Argumenty PRO: | Argumenty PROTI: |
| Je spravedlivé, aby měl vítěz voleb automaticky právo sestavit vládu. Respektuje se tak vůle voličů. | Důležitější, než kdo vyhrál volby, je, zda a jak se dá sestavit koalice (to souvisí s poměrným volebním systémem). Navíc mohou nastat různé ústavou těžko předvídatelné situace a prezident má mít možnost řešit je "rozumem", svým vlastním úsudkem. |
|
JMENOVÁNÍ VLÁDY "UPROSTŘED VOLEBNÍHO OBDOBÍ" | |
| ODS a ČSSD chtějí omezit prezidentovo právo jmenovat vládu i ve chvíli, kdy vláda podá demisi před uplynutím volebního období sněmovny. Ústava neříká, jak má v té chvíli prezident postupovat, návrh ji mění: prezident má neprodleně požádat představitele politické strany, ke které přísluší nejvíc poslanců, aby do deseti dnů navrhl složení nové vlády (čili pokud by demisi podala vláda "volebního vítěze", nový kabinet by nejspíš znovu sestavovala stejná politická strana jako ta předchozí). Když se nejsilnější straně vládu sestavit nepodaří, má nastoupit druhá nejsilnější strana, a když ani ta neuspěje, může nového premiéra navrhnout předseda Poslanecké sněmovny (stejný postup by měl platit i při sestavování vlády po volbách). | |
| Argumenty PRO: | Argumenty PROTI: |
| Rozložení politických sil ve sněmovně je odrazem výsledků voleb a má se při jmenování nové vlády respektovat. | Prezident má mít prostor k řešení politické situace. Kdyby například při pádu Klausovy vlády v listopadu 1997 už platila "nová verze" ústavy, musel by prezident požádat o sestavení vlády Miloše Zemana (ČSSD měla nejvíc poslanců). Kdyby ten neuspěl, musel by vládu sestavovat opět Václav Klaus, respektive představitel ODS. Kdyby ani jeho vláda nevznikla nebo nedostala důvěru, mohl by Václav Havel jmenovat premiérem Josefa Tošovského jen tehdy, kdyby mu ho navrhl předseda sněmovny, tedy Miloš Zeman. Kromě toho, politické strany se mohou štěpit (viz Občanské fórum, Liberálně sociální unie, ODS) a poslanci přestupovat, takže za rok po volbách může mít nejvíc poslanců strana, která volby nevyhrála. |
|
ROZPOUŠTĚNÍ POSLANECKÉ SNĚMOVNY | |
| Když se loni politici dohodli na předčasných volbách, nastal problém, jak je vyvolat. Parlament nakonec přijal zvláštní ústavní zákon, který zkrátil volební období sněmovny. Sněmovna se tak "sama rozpustila". ODS a ČSSD chtějí onen ústavní zákon vepsat přímo do ústavy. Navrhují také, aby prezident musel sněmovnu rozpustit v případě, že důvěru nezíská ani vláda sestavená druhou nejsilnější stranou a předseda Poslanecké sněmovny nenavrhne prezidentovi dalšího adepta na premiéra. (Teď ústava pro obdobnou situaci dává prezidentovi právo "může rozpustit".) | |
| Argumenty PRO: | Argumenty PROTI: |
| Rozpouštění Poslanecké sněmovny má ústava upravit přesněji než dosud. | Je to další zbytečné omezení pravomocí prezidenta, zbytečný "doslovný návod", co má dělat. |
|
JINÉ PRAVOMOCI PREZIDENTA | |
| - Prezident má mimo jiné přijít o právo tzv. abolice, tedy udílet milost zastavením trestního stíhání, respektive příkazem, aby se stíhání vůbec nezahájilo. Od roku 1992 Václav Havel toto právo využil čtyřiapadesátkrát a označil je za mimořádný a zřídka užívaný institut. | |
| - Prezident bude moci jmenovat členy bankovní rady ČNB jen na návrh parlamentu a vlády (to ovšem není tak příliš problém pravomocí prezidenta jako nezávislosti centrální banky). | |
| - Stejně se má omezit prezidentovo právo jmenovat prezidenta a viceprezidenta NKÚ, které by měla navrhovat (tedy vybírat) Poslanecká sněmovna. | |
| - Naopak k vyhlášení voleb má podle návrhu ODS a ČSSD stačit jen podpis prezidenta - nyní musí takové rozhodnutí spolupodepsat i ministerský předseda. | |
| OMEZENÍ IMUNITY ÚSTAVNÍCH ČINITELŮ | |
| Podle ústavy lze poslance, senátora a soudce Ústavního soudu trestně stíhat jen se souhlasem příslušné komory parlamentu (o soudcích rozhoduje Senát). Když sněmovna nebo Senát trestní stíhání zamítnou, není možné je nikdy obnovit; tedy ani tehdy, když politik přestane být ústavním činitelem. Tato "doživotní imunita" má být zrušena. Trestní stíhání prezidenta - s výjimkou velezrady - ústava automaticky vylučuje, a to rovněž "navěky". Podle návrhu ODS a ČSSD by ovšem prezident mohl být za trestné činy spáchané v době výkonu funkce stíhán později, až prezidentem nebude. | |
|
Jan Lipold | |
