Co může šéf Evropského parlamentu říci zemi, která ještě není v unii?
Mým poselstvím je, že Evropský parlament je nepostradatelný při rozšiřování unie. Jednak proto, že jsme rozpočtovou autoritou unie, a jednak proto, že musíme dát souhlas k ratifikaci smluv s uchazeči. Navíc jsme také tribunou, veřejným místem pro vyjádření postojů ke stavu rozšíření.
Chcete říci jen to, že váš parlament je důležitý?
Ne. Chci také ukázat, že Evropský parlament by měl být při rozšíření i tvůrčím partnerem: pracujeme proto na zapojení kandidátských zemí do běžného chodu naší instituce. Cíl je jasný: odstranit nepodložené obavy z fungování našeho parlamentu.
Jak vidíte diskusi o citlivých otázkách, jako jsou Benešovy dekrety?
Dlouhou dobu se zdálo, že tato otázka byla jaksi vyřešena, bilaterálně a ve vzájemném porozumění. V posledních týdnech se to však vyprofilovalo jinak. Jsem si vědom jednoho: že dekrety představují riziko vážných potíží (pro rozšíření EU), pokud nenajdeme způsob, jak oddramatizovat historické citlivosti.
Jak se s "historickými citlivostmi" vyrovnalo Irsko?
V Irsku máme za sebou dlouhé dějiny kolonialismu. Měli jsme mnoho potíží s velkým sousedem (Británií). Od vstupu do unie v roce 1973 si však naši politici vyvinuli nové sebevědomí, zralost. Tak vznikl v britsko-irských vztazích rámec, v němž byl nakonec možný třeba mír v Severním Irsku.
Není však Irsko příliš malé na to, aby mělo nějaké slovo v EU?
Irsko má méně obyvatel než některá města Británie, ale u evropského stolu sedíme jako rovnoprávní partneři.)
Ale staré právo silnějšího snad stále platí - nakolik se mu musíte v unii podřizovat?
Někdejší politika rovnováhy moci ve staré imperiální Evropě již nefunguje. Samozřejmě, nadále máte malé a velké státy. Ale já si nepamatuji na žádný případ, kdy by malá země zjistila, že je vyloučena z věci, kterou považuje za žádoucí, jen kvůli hegemonii velkého státu. V unii je jen málo otázek, u nichž se operuje na základě rozdílu malý velký. Existují různé kombinace a sítě zájmů, ale obvykle nejsou založeny na tomto rozdílu.
Ale nebyli snad Irové loni kritizováni za problémy v rozpočtu? A kdo byl kritizován letos, kdy mělo podobné problémy mocné Německo?
To souvisí s Radou ministrů. Zato Evropská komise řekla nejen druhé nejmenší zemi unie, ale i její největší zemi: Musíte jednat podle pravidel. Ona jednala podle logiky, kterou doporučovala. Nemáme-li silnou Evropskou komisi, kdo bude chránit malé země, když potřebují ochranu proti výkonu svévolné moci jiných? Silná komise je důležitým prvkem evropské politiky při ochraně zájmů všech států, zvláště malých.
Mluví-li čeští politici o unii, mluví jen o tom, jak tam budou chránit národní zájmy. Stačí to, nebo je třeba myslet i na nějaký evropský zájem?
Co vidíme v praxi patnácti států a co snad uvidíme i v praxi pětadvaceti států, je inteligentní vzájemná závislost. Státy hájí osvícený sebezájem, jak řekl klasik. Ale Evropa je i vyjednaný řád - bez něj to nefunguje. Oba prvky jsou od sebe neoddělitelné, má-li být unie úspěšná.
