Vyšetřovací komise však včera připustila, že stále není jasné, jak tato trhlina vznikla.
Až dosud pracovali vědci s hypotézou, že zkázu zavinilo nejspíše odpadnutí části keramických destiček chránících raketoplán před ničivým žárem.
Nyní však dospěli k závěru, že pouhé odpadnutí by nebylo dostatečné, že rozžhavený plyn, plazma, se musel při průstupu atmosférou dostat dovnitř křídla, patrně do části, odkud se vysouvá podvozek.
"Předběžná analýza naznačuje, že teploty zaznamenané v oblasti levého podvozku při sestupu se dají vysvětlit jen přítomností plazmy," uvedlo včera prohlášení komise vyšetřující katastrofu.
Jde o první závěr skupiny expertů, která se snaží vnést jasno do dosud záhadné zkázy raketoplánu, od níž dnes uplynuly dva týdny. "Myslím, že v křídle musela být velká díra," řekl v reakci na zprávu agentuře AP Steven Schneider, expert zabývající se lety do vesmíru.
Nyní se vědci snaží pomocí počítačových modelů, různých pokusů a zkoumání tisíců úlomků z raketoplánu zjistit, kde tento otvor mohl být a jak vznikl. V minulých dvou týdnech se objevilo několik hlavních hypotéz.
První zněla, že křídlo poškodil kus izolační hmoty, který dopadl na raketoplán při startu. NASA nyní tuto variantu nepovažuje za pravděpodobnou, neboť podle modelů tento náraz nemohl způsobit větší škody, zcela však opuštěna nebyla.
|
Co mohlo vést k poškození křídla •technická závada v konstrukci raketoplánu •selhání systémů vysouvajících podvozek n elektromagnetická bouře |
Experti též nadále zkoumají možnost, že při startu do Columbie narazil ještě jiný předmět, který unikl pozornosti řídicího střediska. Další varianty předpokládají, že křídlo mohlo být poškozeno během mise, například nárazem meteoritu, jenž by mohl mít ničivý účinek, případně srážkou s "vesmírným smetím", tedy zbytkem družice či jiného pozůstatku letů do vesmíru.
List New York Times seznam možností rozšířil o účinky silné elektromagnetické bouře, která byla v oblasti průletu Columbie zaznamenána. Z minulosti jsou známy případy, kde proud částic vážně poškodil družice. Podle vědců je nepravděpodobné, že by bouře sama o sobě vedla ke zkáze raketoplánu, mohla se však na ní nějak podepsat.
Kromě toho NASA zkoumá, zda k ničivému sledu událostí nevedla nějaká jiná technická závada. Data vyslaná z raketoplánu těsně před jeho rozpadem dokládají zvýšený odpor levého křídla, patrně způsobený nějakým "problémem", například porušením vnitřní konstrukce stroje a vznikem trhliny v jeho křídle.
Tento týden se objevily spekulace, že vinu by mohlo mít částečné vysunutí podvozku či pootevření části, z níž se vysouvá. Tuto variantu naznačovaly i záznamy jednoho ze senzorů, včera ji však vyšetřovací komise zpochybnila, neboť další senzory a výsledky analýz ji nepotvrdily.
"Naše zkoumání nepotvrzuje scénář předčasného vysunutí levého podvozku," uvedli vyšetřovatelé.
