Záběr z filmu Třetí muž, který v roce 1949 ve Velké Británii natočil režisér

Záběr z filmu Třetí muž, který v roce 1949 ve Velké Británii natočil režisér Carol Reed podle předlohy Grahama Greena. | foto: Kavárna

Co prozrazují čísla o vztahu násilí a inovací či kreativity

  • 2
V britském filmu Třetí muž z roku 1949 poznamenává postava jménem Harry Lime, že za vlády rodu Borgiů v renesanční Itálii země „zažila války, násilí, vraždy a krveprolití. Zrodila ale Michelangela, Leonarda da Vinciho a renesanci”. Naproti tomu, prohlašuje, 500 let švýcarské demokracie a míru nepřineslo o mnoho víc než kukačkové hodiny.

Usuzovat, že novátorství a tvořivost je plodem střetů, je extrémní (ostatně Švýcarsko je světovou špičkou v oblasti inovací), ale Lime poukazuje na významný fakt. Přestože se mír, řád a politická stabilita všeobecně považují za zásadní předpoklady vynalézavosti, podnikavosti a hospodářského rozvoje, zaznamenali jsme už mnoho výjimek z tohoto pravidla – zejména co se týče kreativity a novátorství.

Zde přímá úměra neplatí

Spojené státy se vytrvale umisťují v žebříčku deseti nejúspěšnějších zemí v oblasti inovací, mimo jiné v Globálním indexu inovací INSEAD. V Globálním indexu míru se však ze 153 zemí umístily na 88. příčce. Rovněž Velká Británie a Nizozemsko obsadily páté, respektive šesté místo v indexu inovací, ale až 28. a 29. místo v indexu míru. Naopak Bhútán patří mezi dvacet nejmírovějších států, ale do indexů novátorství se vůbec nepropracoval.

Svatba bhútánského krále Khesar Namgjel Vangčuka s Džetsun Pemou (13. října 2011)

Samozřejmě že kriminalita, terorismus, konflikty a politická nestabilita v takovém rozsahu, že vyvolávají úplné zhroucení právního řádu, jsou pro kreativitu a novátorství výraznou brzdou. Některé země ale vůči všudypřítomnému násilí a volatilitě projevují značnou odolnost.

Například Mexiko a Jižní Afrika dosahují navzdory velkému výskytu násilných trestných činů vysokých úrovní novátorství (měřeno podle počtu podaných patentových přihlášek a registrací obchodních značek). Když zohledníme indikátory terorismu, jako odolní inovátoři se ukazují Libanon, Turecko, Jordánsko a Izrael. Takže stejně jako mír a stabilita nevedou vždy k tvořivosti a vynalézavosti, boje a nejistota jim zase nemusí nutně bránit.

Mír, politická stabilita a veřejný pořádek jsou důležité faktory, které se zvažují při výběru umístění velkého zahraničního výrobního zařízení nebo podniku služeb, ale jsou méně významné, co se týče hledání dodavatelů kreativity a uskutečňování souvisejících investic. Konkrétně tvůrčí odvětví jako animace, umělecká tvorba, design a software – založená především na dovednostech a talentu jedince – jsou obvykle oproti jiným branžím vůči střetům odolnější.

Znáte nigerijské filmy?

Vzhledem k těmto skutečnostem by veřejní činitelé, investoři a přední podnikatelé hledající revoluční myšlenky, převratná řešení a nevyužité schopnosti neměli dopustit, aby jejich rozhodování příliš ovlivňovaly turbulence či naopak klid v té či oné společnosti. Vykročit mimo okruh, v němž se cítím pohodlně, může mít skutečně významné přínosy.

Některé důkazy ukazují, že převaha nejistoty může posilovat soutěživost, čímž podněcuje novátorství. Nadto společenská prostředí vyznačující se nižší mírou konsenzu a vyšší hladinou násilí mohou oproti svým harmoničtějším protějškům s větší pravděpodobnější zapůsobit jako katalyzátor radikálních inovací.

Následky pumového útoku v křesťanské čtvrti Ašrafíja v Bejrútu (19. října 2012)

Toto hodnocení potvrzuje libanonská zkušenost. Vzdor dlouhé historii politického násilí procházejí tamní tvůrčí odvětví rozmachem. Podle studie libanonských odvětví chráněných autorským právem, kterou v roce 2007 provedla Světová organizace duševní vlastnictví, k hlavním potížím sužujícím softwarový sektor – významnou součást ekonomiky – patří omezené trhy, silná konkurence, odliv mozků (ztráta lidského kapitálu), nedostatečná politika podpory technologií, absence vládních pobídek a všudypřítomné pirátství. Násilí v tomto výčtu očividně nefiguruje.

Jistěže, násilí vždy představuje problém. Země jako Libanon ale vůči němu získaly odolnost, například rozvojem kreativních oborů, což snižuje jeho negativní vliv na hospodářský, společenský a intelektuální rozvoj. V roce 2005 patřilo v Libanonu do tvůrčího sektoru dest procent všech nových podniků a odvětví chráněná autorským právem přispěla 4,75 procenty HDP.

Obdobně platí, že Nigérie navzdory vysoké míře politického násilí produkuje ročně přes tisíc filmů. Tamní filmový průmysl je třetí největší na světě, po americkém a indickém, a co do ekonomického významu pro Nigérii jej předčí pouze těžba ropy.

Znáte ji? Nigerijská filmová hvězda - takzvaná Nollywood star - herečka Mercy Johnson Ozioma a.k.a. Mercy Johnson(ová).

Krize nekrize

Podle zprávy OSN z roku 2010, která se zabývala tvůrčí ekonomikou, v letech 2002 až 2008 rostl globální obchod s kreativními díly ročním tempem čtrnáct procent. Vývoz tohoto zboží z rozvojových zemí, které obvykle zažívají více násilí, rostl přitom tempem 13,5 procenta a roku 2008 dosáhl obratu ve výši 176 miliard dolarů (43 procent celkového světového obchodu v kreativních odvětvích). Přestože úhrn globálního obchodu v onom roce poklesl o dvanáct procent, obchod s tvůrčími díly a službami nepřestával narůstat. To má významné důsledky pro politické a obchodní lídry – zejména v turbulentních regionech jako Střední východ.

Lidé prchají po jednom z výbuchů v nigerijském městě Kano

Ve snaze podpořit hospodářský růst a inovace uprostřed střetů a neklidu by se tvůrci politik a investoři měli zaměřit na budování kreativních odvětví. Odolnost a pružnost, kterou přinášejí, mají zásadní význam pro podporu dlouhodobého hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst – ať už budoucnost přinese cokoli.

Sami Mahroum je akademickým vedoucím inovací a strategie v INSEAD.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Titulek a mezititulky jsou redakční.


Video