Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co má dnešní světová situace společného s pádem berlínské zdi v roce 1989

  14:03aktualizováno  14:03
Jak by mohl vypadat svět, až odezní krize? Cítím cosi jako formování vesmíru, jemuž budou dominovat Amerika a Asie, píše expert na politické vědy Dominique Moisi.

Na amerických univerzitách jsou všude Asijci, především Číňané a Indové, tak jako v prvním století před naším letopočtem Římané v Aténách. | foto: Harvardská univerzita

Jak se hospodářská krize prohlubuje a rozšiřuje, svět hledá historické analogie, které by nám dění poslední doby pomohly pochopit. Na počátku krize ji mnozí lidé přirovnávali k roku 1982 či 1973, což bylo chlácholivé, neboť obě data se vážou ke klasickým cyklickým poklesům.

Dnes je nálada mnohem pochmurnější a začínají se hojně objevovat odkazy na roky 1929 a 1931, třebaže některé vlády se nepřestávají chovat, jako by krize byla spíše klasická než výjimečná. Prosazují se sklony buď k přílišné zdrženlivosti (Evropa), anebo k rozšiřování snah (Spojené státy). Evropa je obezřetná ve jménu předcházení dluhu a ochrany eura, kdežto USA jednají na mnoha frontách, aby nepromeškaly ideální příležitost k zavedení zoufale potřebných strukturálních reforem.

Nový zlom, nová bipolarita

Geostratégům však s ohledem na politiku i ekonomiku zcela přirozeně přichází na mysl rok 1989. Jistěže, pád bankovního domu Lehman Brothers nemá nic společného s pádem berlínské zdi. Ba na povrchu se zdá, že jde o naprosté opaky: zřícení zdi symbolizující útlak a umělé rozdělení versus zhroucení zdánlivě nezničitelné a uklidňující instituce finančního kapitalismu.

Studenti Harvardu

Léta 2008-2009 se však dost pravděpodobně mohou rovnat, právě tak jako rok 1989, epochální změně, jejíž odvíjející se důsledky budeme pociťovat po desetiletí. Konec ideologického rozdělení Východ - Západ i konec absolutní víry v trhy jsou zlomovými body dějin. A dění roku 2009 může ohrozit některé z pozitivních výsledků roku 1989, včetně pokojného znovusjednocení Evropy a triumfu demokratických principů nad nacionalistickými, ne-li xenofobními tendencemi.

Nová Čína

Rok 2009 zřejmě vydláždí cestu k nové bipolaritě, přičemž Sovětský svaz vystřídá Čína.

V roce 1989 nad socialistickou ideologií, zosobněnou a propagovanou sovětským blokem, zvítězila liberální demokracie. Pro mnohé z příznivců Ronalda Reagana to byl právě prezident USA, kdo záměrnou eskalací závodů ve zbrojení dohnal sovětskou ekonomiku na okraj propasti, čímž plně doložil převahu liberálních společností a volných trhů.

Samozřejmě, mezi rokem 1989 a přítomností existují zjevné rozdíly. Zaprvé a snad především: revoluce roku 1989 a následný krach Sovětského svazu skoncovaly se světovou bipolaritou. Naproti tomu rok 2009 zřejmě vydláždí cestu k nové bipolaritě, přičemž Sovětský svaz vystřídá Čína. Zadruhé: zatímco v roce 1989 se jasnými vítězi - ač křehčími, než se čekalo - jevily demokracie a kapitalismus, v roce 2009 je během šíření globální krize těžké odlišit vítěze od poražených. Zdá se, že tratí všichni, byť někteří jsou oproti ostatním postiženi víc.

Kéž by můj dojem byl zase mylný

Historie je ovšem nespravedlivá a navzdory větší zodpovědnosti za dnešní globální krizi možná USA ze současného marastu vyjdou v lepší formě než ostatní země. V lepší kondici, ale ne samy. Jako hostující profesor na Harvardu a MIT sleduji celkem zřetelnou předpremiéru toho, jak by svět mohl vypadat, až krize konečně odezní. Člověk tu cítí cosi jako formování vesmíru, jemuž budou dominovat Amerika a Asie. Od úžasné mediální laboratoře MIT po katedry matematiky a ekonomie na Harvardu jsou všude Asijci, především Číňané a Indové, tak jako v prvním století před naším letopočtem Římané v Aténách: plni obdivu k těm, od nichž se tolik naučili a jež v nadcházejících desetiletích překonali.

zeď

Zřícení zdi symbolizující útlak a umělé rozdělení versus zhroucení zdánlivě nezničitelné a uklidňující instituce finančního kapitalismu.

Než se však tento nový řád objeví, svět se může potýkat s šířícími se zmatky, ne-li přímo chaosem. Co se například stane s Egyptem, zemí tak významnou a zranitelnou, až se v důsledku krize v ropných státech budou muset do vlasti vrátit tisíce Egypťanů pracujících v Perském zálivu? Když se bohatým ztenčí bohatství, chudí zchudnou. A co bude se zahraničními dělníky, kteří dosáhli "evropského snu" a teď se střetávají s potenciálními záchvěvy xenofobie v údajně otevřených evropských zemích?

Důsledky roku 1989 se ukázaly jako méně trvalé, než by se mnozí pozorovatelé, včetně mě, domnívali. Můžeme jen doufat, že se obdobně i důsledky roku 2009 nakonec ukážou jako mnohem méně dramatické, než se jeví dnes, intuitivně a vlivem dějinných reflexů.

© Project Syndicate, 2009.

Dominique Moisi

Autor je hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě a autorem například knihy Geopolitika emocí.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz