Výzkum agentury CzechTourism zjišťoval, nakolik je Česko pro obyvatele Ruska, Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska atraktivní a jaké mají s návštěvou u nás zkušenosti. Agentura u všech zemí zaznamenala nadprůměrný zájem cestovatelů o návštěvu Česka. Polovina cestovatelů z pobaltských zemí už u nás dokonce byla. Nejčastěji míří do Prahy, ale objevují už i regiony.
Kromě tradičních lákadel, jako je pivo, lázně nebo památky, dotázaní Rusové, Ukrajinci i Litevci vyzdvihli také čistá města a to, že v Praze není shon a agresivita. Ocenili i to, že podle nich MHD dodržuje jízdní řády, a pochvalovali si i noční tramvaje a autobusy. Mezi oblíbenými pokrmy zcela propadla tradiční jídla jako svíčková a vepřo knedlo, místo něj respondenty nejvíce zaujalo vepřové koleno. Ukrajinci českou kuchyni považují za bohatou a chutnou.
Na Češích Rusové a Ukrajinci oceňují pracovitost a spolehlivost. "Vnímají nás tak, jako my vnímáme Němce," řekl Mojmír Mikula z CzechTourismu s tím, že Rusové jsou často překvapeni přátelským přijetím, kterého se jim jinde v Evropě nedostává.
Zatímco pro Ukrajince je největší překážkou pro návštěvu nedostatek peněz a obyvatelům Pobaltí chybí informace, Rusy odrazuje vízová povinnost. "Bublina a šeptanda okolo toho je taková, že přicházíme o poměrně slušnou část návštěvníků," uvedl Mikula. Podle něj tak za pět let Česko přichází o 20 až 35 miliard korun.
Pro návštěvníky z Východu patří Česko mezi drahé země. Podle Mikuly je to ale i proto, že Rusové často kupují svou dovolenou v "balíčcích" v Rusku, takže se jim výlet prodraží o marže prodejců.
Z výzkumu také vyplynulo, že návštěva Česka příliš neláká mladé lidi a rodiny s dětmi, protože nemají pocit, že by tu bylo něco zajímavého. "My nemáme image místa, kde to v noci žije," podotkl Jan Tuček z agentury Stem/Mark, která výzkum prováděla.
Výzkumníci se loni na podzim telefonicky dotazovali 11 tisíc lidí z měst nad 100 tisíc obyvatel. Lidé museli mít kladný vztah k cestování, tedy strávit v posledních čtyřech letech aspoň jeden týden v cizí zemi. Kromě toho autoři výzkumu uspořádali v 25 větších městech i skupinové diskuse. Akce stála 8 milionů, peníze šly částečně z evropských fondů.
