Teď jsem ale tak rozhořčená, znechucená, ale je mi též smutno z toho, co plánuje naše vláda a naši zákonodárci – důchodovou reformu! Po sametové revoluci nám pan Klaus sliboval, že bude trvat zhruba sedm let, než se budeme mít lépe, tudíž si musíme zatím utáhnout opasky. Uplynulo patnáct let a je to čím dál horší!
Pravda, nemusíme stát frontu na pomeranče, nemusíme jezdit do NDR pro nedostatkové zboží, k dostání je všechno, na co si vzpomeneme, ale za co máme nakupovat, když jsme rádi, že vyjdeme s našimi finančními prostředky do dalšího „vysokého data“ – vyplacení zasloužené mzdy. Manžel je invalidní důchodce a už ho nikdo nepojistí. Mě platí zaměstnavatel důchodové připojištění 300,- Kč/měs. a já si nemohu připlatit ze svého, takže nemám státní příspěvek.
Co nás asi do budoucna čeká? Už jednou byla posunuta hranice odchodu do důchodu a mě to naskočilo o čtyři roky, jinak už bych byla rok doma a teď bych měla pracovat do 65 let bez ohledu na to, že mi daly „zabrat“ čtyři děti? Naši zákonodárci spoléhají na to, že se spousta lidí důchodu nedožije, protože po padesátce přichází zdravotní problémy. Kdo potřebuje nejvíce léky, které teď budeme platit? Lidé od padesátky výše. Na tom chce vláda ušetřit?
Jestlipak si uvědomuje každý muž ve vládě a v parlamentu, že chtějí potrestat ženy za to, že pracovaly, vychovávaly děti a doma měly druhou směnu. Kolik mužů doma pomáhá ženě s domácími pracemi? Převážná většina mužů si neumí uvařit, vyžehlit, vyprat a když to zkusí, obarví bílé prádlo modrými ponožkami. Kolik mužů umývá okna, dveře, podlahu, utírá prach? Své maminky nepotrestají, protože jí mohou finančně pomáhat a zaplatit i léky.
Prostě dnes může být zdravý jen ten, kdo na to má!!! Pobuřuje nás, že poslanci mají tak vysoké platy a ještě další úlevy a výhody. Za co a na co? Vždyť jsou to lidé se stejným žaludkem, jako každý jiný. Ať začnou u sebe a sníží si platy i odchodné. To by přibylo milionů ve státní pokladně. Proč se nepostarají, aby vietnamští obchodníci platili daně a nelikvidovali naše malé živnostníky? Vydělávají takové peníze, že jsou schopni vysázet 40 milionů „na dřevo“ za dům na jihlavském náměstí. Prodávající byl ale natolik Čech, že raději 12 milionů oželel a prodal ho české firmě.
Podotýkám, že to co jsem napsala, je jen příklad. Podobně je na tom každý obyčejný člověk v naší republice. Jsme bezmocní a to je to nejhorší. Naše vláda a parlament nemyslí na lidi, ale jen na sebe. Patří nám to! Neměli jsme pracovat poctivě, ale nakrást si, protože důchodové připojištění, které si bude muset platit každý, nám moc nepomůže. Když pomineme, že se na těchto úsporách podepíše inflace, musíme ještě doufat, že penzijní fond někdo nevytuneluje.
