„Americký lid zvolil cestu rasismu, nenávisti a netolerance,“ hlásal den po prezidentských volbách mexický deník El Universal. Článek nazvaný „Temná budoucnost“ vystihoval dojmy, které si ze zvolení Donalda Trumpa do čela USA odneslo prakticky celé Mexiko. V ulicích, obchodech i kavárnách středoamerické metropole svorně bědovali akademici i prodavači kosmetiky.
Trump v čele USAVÍTĚZSTVÍ: Donald Trump ovládl klíčové státy KOMENTÁŘ: Diktátoři už se těší PROTESTY: V USA demonstrují tisíce lidí VELVYSLANKYNĚ: Trumpová chce být velvyslankyní v Česku HOLLYWOOD: Trump jako padouch a mizerný státník SLIBY: Trump může se svým programem narazit AUTO: Bestie pro nového prezidenta ZLÍN: Trumpa přivedl do Zlína tchánův pohřeb MÉDIA: Trump zahanbil sedmou velmoc |
„Tohle je naprostá katastrofa,“ řekl deníku Washington Post někdejší ministr zahraničí Jorge Castañeda. „Nejméně čtyři roky budeme mít ve Spojených státech prezidenta, který šel ve své kampani aktivně a soustředěně proti mexickým zájmům,“ podotkl.
Trumpovo vítězství zahýbalo i světovými trhy, kurz mexického pesa vůči dolaru se propadl na historické minimum.
Mexiku hrozí návrat kriminálníků
Z mexického úhlu pohledu je třeba konstatovat, že k obavám je důvod. Děsí je zejména Trumpův slib, že okamžitě po nástupu do funkce začne s deportací nelegálních přistěhovalců. Podle svých slov chce od prvního dne v Bílém domě pracovat na tom, aby z USA odešly dva miliony lidí se záznamem v trestním rejstříku. Velká část z nich pochází zpoza jižní hranice.
Střední Amerika má už s jedním „velkým návratem“ zločinců zkušenosti. Spojené státy v 80. letech vyhostily přistěhovalce ze Salvadoru, kteří se do USA stáhli během občanské války a přidali se ke kriminálním gangům ovládajícím ulice Los Angeles.
Jak podotýká agentura AP, deportovaní migranti si zkušenosti z podsvětí přivezli do vlasti a plynule na ně navázali. Salvadorský gang MS-13 dodnes operuje napříč Severní Amerikou. Mexikem už nyní zmítají války drogových kartelů, o další ozbrojence a překupníky drog tamní obyvatelé nestojí.
Z USA se brzy vrátí statisíce lidí, práce však není ani teď
Strach z dalšího zvýšení kriminality však není to jediné, co Mexiko v souvislosti s plánovanými deportacemi trápí. Trumpovo radikální zpřísnění imigračních pravidel by pro zemi mělo drtivé hospodářské následky.
Prezidentské volby v USA |
Mexičané, kteří v USA pracují, loni do své vlasti poslali celkem 25 miliard dolarů (v přepočtu 627 miliard korun) v rámci takzvaných remitencí. Na těchto penězích jsou podle expertů odkázány především nejchudší vrstvy mexické společnosti.
Donald Trump před zvolením navrhoval, že by si USA mohly z bankovních převodů do Mexika strhávat peníze na výstavbu hraniční zdi. Nadcházející prezident totiž občanům v kampani slíbil, že ji nechá vztyčit na účet sousední země (psali jsme o tom zde).
Pokud by však Mexičanů v USA výrazně ubylo, každoroční tok remitencí vyschne - a vlastně nebude ani odkud strhávat.
Mexické úřady doma navrátilcům nebudou schopné sehnat práci. Mají s tím ostatně velký problém už nyní, kdy statisíce občanů odcházejí do USA.
„Musíme tvořit pracovní místa. Nejen pro lidi, kteří mohou být deportováni, ale i pro 1,2 milionu mladých lidí, kteří každý rok vstupují na trh práce,“ upozorňuje Alejandra Barralesová, předsedkyně třetí největší parlamentní strany PRD. Zaměstnání aktuálně najde zhruba každý třetí z nich, 800 tisíc míst zkrátka chybí.
Nemáte právo říkat, že se postaráte, spílají Mexičané vládě
Federální vláda oznámila přípravu nouzových opatření, která mají místní podnikatele motivovat k najímání lidí vyhoštěných z USA. Podle agentury AP však velká část občanů nevěří, že by to mohlo pomoci.
Deportace mohou začít hned, Trump nepotřebuje KongresAmerický deník USA Today podotýká, že Donald Trump se na vyhoštění nelegálních přistěhovalců skutečně může zaměřit hned od prvního dne v Bílém domě. Finanční a personální posílení federálního imigračního úřadu by musel posvětit Kongres. Vzhledem k republikánské většině ve Sněmovně reprezentantů i Senátu by zde Trump nemusel narazit, nutné schvalování však proces zbrzdí. Prezident a jeho ministr pro národní bezpečnost však mohou okamžitě určit priority stávajících zaměstnanců úřadu a přikázat jim, aby důsledně deportovali. Trump bude rovněž moci od ledna samostatně vydávat vládní příkazy v oblasti národní bezpečnosti nebo rušit dekrety svého předchůdce Baracka Obamy. Například ten, který zakazuje vyhoštění přistěhovalců přivedených do USA v dětském věku. |
„Tihle lidé nemají morální právo na to, aby říkali, že krajany přijmou s otevřenou náručí. Právě oni jsou zodpovědní za nucený odchod milionů Mexičanů, kteří nemají ani co jíst,“ spílá vládě prezidenta Enriqueho Peñi Nieta učitel Armando Osorio.
Hlava státu se snaží s Donaldem Trumpem vycházet co nejlépe. Chce jej odradit od masových deportací nebo alespoň od stavby zdi a vymáhání nákladů na jeho kabinetu.
Navzdory emocím, které po Trumpově volebním vítězství jiskří napříč celým Mexikem, Nietův úřad alespoň navenek zachoval chladnou hlavu a stručně „poblahopřál americkému lidu k volebnímu procesu“.
Enrique Peña Nieto si je dobře vědom, že Mexiku jde při jednání o hodně. Například i o zachování volného obchodu s USA a Kanadou, neboť Donald Trump plánuje přepsat či zcela zrušit obchodní dohodu NAFTA. Nový prezident USA zároveň vytáhl do boje proti firmám, které své továrny z USA přesunuly do zahraničí.
V ohrožení tak jsou třeba mexické textilky. Pokud by Trump americké firmy donutil, aby výrobu přesunuli zpět domů, pracovních míst v Mexiku samozřejmě nepřibude, ba právě naopak.
„Mexiko a USA jsou přátelé, partneři a spojenci. Musí spolupracovat ve jménu konkurenceschopnosti a rozvoje Severní Ameriky,“ citoval mexickou hlavu státu deník The New York Times. „Věřím, že budou nadále posilovat pouta své spolupráce a vzájemného respektu,“ prohlašuje prezident.
Tak jako jemu, i celé mexické populaci však nezbývá než čekat, co z jeho vzletných slov během příštích čtyř let zbude.
