Co Čech, to knihomil: podle průzkumu jsou Češi jedni z největších čtenářů

  9:23aktualizováno  9:23
Navzdory televizi a internetu čtou Češi stejně jako dřív. Čeští čtenáři jsou co do množství přečtených knih vysoko nad průměrem Evropské unie. Prokázal to výzkum, který se konal pod patronací Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.

Řadíme se ke špičce Evropy. Tedy pokud jde o čtení. Tvrdí to literární vědec a vysokoškolský profesor Jiří Trávníček. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Řadíme se ke špičce Evropy. Tedy pokud jde o čtení. Tvrdí to literární vědec a vysokoškolský profesor Jiří Trávníček, který zpracoval výsledky zatím nejrozsáhlejšího průzkumu zaměřeného na čtenáře a čtení v tuzemsku.

Zkusme začít trochu osobně. Kolik knih přečtete za rok?
Ke stovce. Za týden asi dvě, ale to je samozřejmě přibližné. Máte básnickou sbírečku, kterých přečtete třeba tři za den, a tlustý román, který za týden nepřečtete.

Ve své knize píšete o kategorii takzvaných vášnivých čtenářů. Sebe do ní tedy zařadíte?
Ano, máme kategorii čtenářů, kteří přečtou přes 50 knih za rok, tam bych se zařadil. V české populaci nad 15 let je takových čtenářů 6 procent. Je to poměrně dost. I ve srovnání s jinými zeměmi si stojíme velmi dobře.

Jiří Trávníček

Literární vědec. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd a učí na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zabývá se mimo jiné moderní literaturou, teorií literatury. Je činný i jako editor, literární kritik a publicista. Zpracovával výsledky posledního průzkumu čtení a čtenářů, které publikoval v knize Čteme?.

Kdo je tedy ještě lepší?
Skandinávské státy. Pokud jde o naši čtenářskou kulturu, jsme spíš severská země. Ale nedělejme z toho přebory ve čtení. Každá země je co do čtenářské kultury jedinečná.

Zkusme se podívat po světě. Kde se čte úplně nejvíc?
Pokud jde o západní civilizaci, největší čtenáři jsou Kanaďané. Mají dobře fungující síť knihoven, dostupnost knih a silně se identifikují s vlastní literaturou... Proč jsou ale tak čtenářsky výkonní, nevím. Navíc je tam velký rozdíl mezi anglofonní a frankofonní částí Kanady, ta druhá ten průměr kazí. Obecně se dá říct, že v severských zemích se čte více. Lidé na jihu žijí venku, na severu se zavřou doma a čtou.

Vraťme se do Česka. Čím to je, že jsme dopadli tak dobře?
Jsme knihomilná společnost. Už za první republiky fungovaly domácí knihovny. Za komunismu sloužily často i jako náhradní zdroj informací, ba i vzdělání. Tam se dalo zjistit i to, co jste se nemohl dozvědět jinde, neboť o mnoha věcech se prostě nemluvilo. Navíc knihy byly majetek, který se nedal znárodnit. Ale je třeba říct, že kořeny tohoto fenoménu jsou hlubší. Sahají až do 19. století. Jsme národ zrozený z jazyka a knihy. Novodobá čeština se rodila díky spisovatelům, kněžím, učitelům. Což jsou všichni lidé knihy.

Ale přiznejme si: není to překvapivé? Říká se přece, že lidé moc nečtou.
To je také důvod, proč jsme ten průzkum dělali! Existuje spousta pověr. Ale jedna věc je jistá: čtenářská kultura se mění, sledujeme různá média. Dříve se katastroficky říkalo, že televize krade čas na čtení. Ale takto se to vykládat nedá, spíš se snažíme žít s knihou, internetem, televizí... Hledáme tedy nejlepší způsob soužití. Doba mediální "monogamie“ je dávno pryč.

Pro vás osobně ty výsledky byly překvapením?
Ne. V roce 2003 dělala EU rychlý výzkum čekatelských zemí a v něm jsme se umístili v popředí. Co se týká soukromých knihoven, v tom jsme šampioni.

To platí stále?
Ano. Budujeme třígenerační knihovny. Je to i pozůstatek z komunistické éry. Domácí knihovna byla jakousi soukromou sférou, do které nikdo cizí nemohl. V domácí knihovně jste měli "zašité“ Kundery, Škvorecké, Kosíky, Šiktance.

Nejoblíbenější kniha

Nejoblíbenější knihou v Česku se podle účastníků uvedeného průzkumu stal román Vejce a já od americké spisovatelky Betty MacDonaldové. Na druhém místě se umístil Haškův Švejk, na třetím Harry Potter. Babička Boženy Němcové skončila pátá, hned za Biblí. MacDonaldová je autorkou i sedmé nejoblíbenější knihy: Co život dal a vzal.

Co vás nejvíc překvapilo?
Velký rozdíl mezi muži a ženami. Všude ve světe čtou ženy více, ale v České republice je rozdíl větší. Ženy a muži tvoří dvě samostatné čtenářské kultury. Liší se nejen v množství, ale i ve výběru knih. Ženy jsou trpělivější, daleko méně přeskakují. Co se týká dalších zjištění, u nás neplatí, že kniha je vázána na větší města. Překvapilo mě, že zatím nejsme zvyklí kupovat knížky přes internet, jsme tradicionalisté.

Čte se brak?
Co je to brak? Ano, nejpopulárnější je současná oddechová literatura. Ale nebylo by naopak podivné, kdyby většina lidí četla Kafku a Dostojevského? Čtou se tedy portréty herců, sezonní novinářské knížky, ale nejsem mravokárce, neřeknu, že je to špatně. Naši němečtí kolegové říkají: hlavně ať lidé čtou. Důležité je, aby si vybudovali návyk. Němečtí odborníci vědí, o čem mluví. Mají dvě specializované instituce, odborné ústavy, které zkoumají čtení a média. Mají i rozvinutější podporu čtení. U nás taková jednotná podpora stále chybí. Hodně dělají knihovníci, ale chybí nějaká větší koordinace.

Vraťme se k vašemu průzkumu. K čemu je vlastně dobrý?
Každá kulturní země by se měla nechat takto zrentgenovat. U nás navíc chybí pravidelná čísla informující o knižním trhu, jak je tomu například v sousedním Německu. Ale informace o tom, jak čteme, nám současně řekne i řadu jiných věcí. Například, jak máme zorganizován volný čas. Nebo jak silná je vazba mezi rodinou a školou. Ukazuje se, že čtenáři jsou všeobecně aktivnější lidé. Nejen v kultuře, ale například i ve sportu. Jen mezi chalupáři a zahrádkáři mají nečtenáři navrch. Ale nejde jen o čtení v tom úzkém slova smyslu. Američané dělali v roce 2004 pravidelný průzkum a najednou se ukázalo, že počet čtenářů beletrie dramaticky klesl. Přitom čtenáři beletrie jsou tam považováni za daleko aktivnější v komunitním a společenském životě. Když se zveřejnily výsledky tohoto průzkumu, tak se psalo, že upadá americká demokracie, bilo se na poplach. Ukázalo se v tomto případě, že úroveň čtení souvisí s úrovní demokracie.

Více knih než Němci

Podle průzkumu mají Češi větší domácí knihovny než Němci či Poláci. Více než dvě třetiny jich mají doma nad padesát svazků. V Německu či Polsku je takových majitelů knihoven přibližně polovina tamní populace.

Platí to i u nás?
Tak široký průzkum jsme nedělali. Američané měli 17 tisíc respondentů, my jen patnáct set. Ale souvislost zde být může. Průzkum ukázal, že takový typický čtenář neodpovídá našim představám. Není to vyhublý muž se světlou pokožkou, kostěnými brýlemi, pecivál, introvert a světloplachý intelektuál.

To nejviditelnější poselství?
Pro mne osobně je důležité, že máme před sebou fakta a ta můžeme konfrontovat s předsudky. Samozřejmě, předsudky se budou šířit dál, ale výsledky průzkumu mají svůj význam: Jsou zprávou pro sociology, knihovníky, autory, vydavatele, knihkupce, učitele. Je to stopa, kterou po sobě zanecháváme, zpráva o čtenářské "mlčící většině“.

Říká se, že Češi rádi čtou o vlastních dějinách, je to tak?
Je tu rozdíl mezi ženami a muži. Ženy zůstávají věrné fabulované literatuře, muži čtou více věcnou literaturu. Pak jsou zde ještě různé nostalgie. Prodávají se velmi dobře například knížky o Habsburcích, ale i o nedávné historii. Historická řada knih, to je dnes pro nakladatele víceméně jistota. Podobné je to i v okolních zemích – na Slovensku, v Polsku. V USA je dnes silné téma islám. Což souvisí s událostmi posledních let.

Tak jsme všechno probrali, ale když se zeptáme knihkupců, řeknou, že se stejně nejlépe prodává Harry Potter...
Zaplaťpánbůh za něj! Přitáhl děti ke čtení. A dnes už víme, že přes děti i mnohé rodiče, kteří čtenářský návyk ztratili. To není málo.

Autor:

Století československé techniky. Smrtící kosa slaví 60 let. Samopal vz. 58 je chloubou našeho zbrojařství

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Je nás pět až deset procent, řekla Šlechtová k manželství gayů a leseb

Exministryně obrany Karla Šlechtová

Páry homosexuálů se dočkaly. Ve Sněmovně začal souboj o to, zda i gayové a lesby budou moci uzavřít manželství. Zatím...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

Najdete na iDNES.cz