Čtrnáct vědců z několika britských univerzit spolupracovalo na projektu zvaném Budoucnost je divoká, aby byla podle jejich predikcí sepsána kniha a natočen celovečerní film. Ten bude zanedlouho promítnut na festivalu v Bristolu.
Autoři projektu přiznávají, že předpovídat budoucnost na tak dlouho dopředu je poněkud ošemetné. Rozhodli se proto položit důraz na geologický vývoj a pravděpodobné změny klimatu s ním spojené.
Až po geolozích a klimatolozích přišli na řadu biomechanici, specialisté na evoluci a zoologové, kteří na základě získaných údajů svěřili další evoluční proces počítačovému softwaru svých modelovacích programů. Budoucnost pak pro přehlednost rozdělili na tři části: za pět, za sto a za dvě stě milionů let.
Pozor, masožravý strom
Část první - doba ledová. Hladina oceánů poklesla asi o 150 metrů, Středozemní moře vyschlo, Austrálie si to sune směrem na sever. Skandinávie i Severní Amerika jsou pod ledem, povrch Evropy pokrývá tundra neustále bičovaná sněhovými bouřemi. Lidstvo by se tu asi necítilo dobře, v noci padají teploty pod 60 stupňů.
Také se tu s ním nepočítá - největšími živočichy jsou zde "chundeláči". Pasou se, vypadají jako ovce, ale nemají rohy a namísto kopyt mají tlapy a drápy. Ve skutečnosti jsou to potomci hlodavců, kteří vždy projevovali obzvláštní adaptabilitu na nové prostředí. Jejich největším nepřítelem jsou "stopaři" šavlozubí potomci rosomáků a lasic. Na rozdíl od chundeláčů žijí převážně sami a živí se lovem.
Část druhá - teplá a mělká moře. Hladina opět stoupla, takže kontinenty připomínají pouhé šmouhy na moři. Austrálie se již spojila s Asií, také Antarktida míří k severu. Život bují v korálových mořích kolem skalnatých ostrůvků, které kdysi tvořily vrcholky velehor. Korály však již neexistují, jejich úlohu převzaly všudypřítomné červené řasy, mezi nimiž plachtí elegantní "koráloví kluzáci". Kdysi se jim pohrdavě přezdívalo "mořská okurka", dnes však tito pestrobarevní požírači řas dorůstají velikosti někdejších tuleňů.
Část třetí - pouště a bengálská džungle. Pevnina se opět jednou slila v jeden kontinent - říkejme jí Pangea č. 2. Uprostřed je totálně mrtvá poušť, proti níž je dnešní Sahara tropickým pralesem. Mezi 30. a 60. stupněm severní šířky je však "severní prales" - domov těch nejúžasnějších tvorů na světě. Bloudí tu megaolihně, ve větvích šplhají "trubkouni" a masožravé stromy kladou pasti na létající lesní ryby, potomky mořských ryb, které se kdysi vydaly na souš. Je to ráj všech činorodých tvorů.
