V Česku byl Clubhouse v módě pár týdnů během zimy. Touhu po obdržení pozvánky a možnosti popovídat si v „roomce“ se dokonce někteří snažili i zpeněžit. Dnes už se tu o hračce pro majitele iPhonů téměř nemluví. Pro obyvatele Blízkého východu se z ní však stalo jedno z mála skutečně svobodných míst, kde mohou probrat, co je trápí.
Sociální síť Clubhouse nahrazuje posezení v hospodě, říká Petr Mára |
„Lidé toužili po tomto typu komunikace dlouhou dobu, ale myslím si, že si to neuvědomovali, dokud nezačali používat Clubhouse,“ říká pro list The New York Times osmadvacetiletý egyptský zubař Tharwat Abaza.
Ve virtuálních místnostech už si vyslechl diskuse o sexuálním obtěžování, feminismu, sexuální výchově v arabských zemích i duševním zdraví. Egypťané nespokojení s vládou autokratického prezidenta Abdala Fattáha Sísího diskutují o politice či stále aktuálních vraždách ze cti.
Saúdští Arabové se díky Clubhousu mohou spojit s Katařany, kteří byli dlouho oběťmi obchodní blokády, nebo si poslechnout názory svých spoluobčanů na zákaz potratů a alkoholu. V Libanonu se konají debaty o vlivu náboženství na chod kolabujícího státu, píše The Economist.
Iráčané si zase v diskusi nazvané „Feminismus a homosexualita v Iráku“ vyjasňovali mýty kolující o gayích či to, zda i muslimové vůbec mohou patřit do komunity LGBT. Jedna žena tam vysvětlovala svou pansexualitu, jiná promluvila o trans lidech.
V Íránu pak jsou tématem zkorumpovaní představitelé tamního teokratického režimu a především blížící se prezidentské volby plánované na 18. června. „Islámská republika je ještě horší, než tomu bylo za šáha,“ řekla v nedávné debatě dcera bývalého íránského prezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního, aktivistka a politička Faezeh Hášemíová.
Obvykle má zákaz vystupovat na veřejnosti, do televizního vysílání se v žádném případě nedostane. Přesto ji podle NYT více než šest hodin poslouchalo na 16 tisíc Íránců žijících ve své domovské zemi i mimo ni. Někdejší poslankyně a novinářka v „roomce“ volala po sekulárním Íránu i po tom, aby ajatolláhové přišli o svou neomezenou moc.
Macron dal v tichosti Sísímu nejvyšší řád, útlak Egypťanů mu nevadí |
„V současnou chvíli je Clubhouse jedna z nejsvobodnějších platforem. Dává nám prostor pro důležité debaty, které bychom měli vést beze strachu z toho, že pak přijde hon na čarodějnice,“ míní egyptský dentista. A bývalý íránský viceprezident Mohammad-Alí Abtahí poznamenává, že lidé na síti „v reálném čase provozují demokracii“.
A byť je zatím tato stále relativní novinka dostupná jen pro vlastníky iPhonů, až dosud si ji na Blízkém východě údajně stáhlo přes 1,1 milionu lidí. S tím, jak se aplikace rozšíří i mezi telefony s Androidem, uživatelů zřejmě přibude. Pomyslnou virtuální náves si však nemusí užívat dlouho.
Nejsme chudinky, o svá práva bojujeme, říká básnířka ze Saúdské Arábie |
Vládci jejich zemí se už nyní snaží o to, aby Clubhouse potkal stejný osud jako všechny sociální sítě před ním.
Také Facebook, Twitter či WhatsApp totiž kdysi byly svobodným místem pro svolávání opozičních protestů - včetně těch během arabského jara - a šíření informací, které se v provládních médiích neobjevují.
Jenže pak přišly zákazy, blokování přístupu a také zatýkání občanů za příliš kritické statusy a komentáře. Policie v Egyptě dnes podle listu The Economist běžně zastavuje lidi na ulici, aby jim zkontrolovala příspěvky na Facebooku. Saúdové zase nasadili armádu botů a trolů, kteří sociální sítě zaplavují režimní propagandou.
U Clubhousu to může být podobné velmi brzy. Dosud ho oficiálně zablokovali v Ománu, potíže s připojením hlásí i uživatelé v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. A také ve zmíněném Íránu, byť v jedné z virtuálních debat ministr telekomunikací popřel, že by vláda chtěla lidem Clubhouse vzít. „Možná si to dořekneme ve vězení,“ zavtipkoval údajně jeden Egypťan, když opouštěl diskuzní místnost.
Lidé se přestávají hlídat, ale režim se nezměnil
Americká sociální síť je postavená na povídání různých lidí v reálném čase, které se má co nejvíc blížit skutečným hovorům třeba v hospodě. I proto během táhlých lockdownů vyvolal takovou mánii mezi znuděnými a osamělými lidmi po celém světě. Pravidlem Clubhousu, které k tomu přispělo, je zákaz nahrávat diskuse bez souhlasu účastníků dané debaty.
Výjimkou jsou jen dočasné firemní záznamy hovorů pro případ, že by bylo potřeba ověřit porušování pravidel. I přesto tato sociální síť skýtá mnohá rizika. Obyvatelé arabských zemí opojení svobodou virtuálního prostředí se tam přihlašují pod svými skutečnými jmény a pokud se jejich osobní údaje dostanou k úřadům, ty je pak mohou snadno identifikovat.
Anebo třeba nasadit špehy a poslouchat, co si lidé povídají. A pokud jde o zmíněné nahrávky hovorů, minimálně jedna už se dostala na veřejnost. Pobouřená saúdskoarabská veřejnost se tak dozvěděla, že by si diskutéři přáli zrušit zákaz homosexuality a alkoholu.
Arabské jaro deset let poté. Z chaosu těžil Írán a Saúdové, říká Tureček |
V Egyptě zase jeden z režimních moderátorů prohlásil, že „odhalil“ síť příznivců zakázaného Muslimského bratrstva.
Zlatá éra Clubhousu na Blízkém východě tak může být brzy u konce. „Jeho novost vytváří okamžiky, kdy se lidé cítí svobodní říct věci, které by obyčejně neřekli ze strachu z odvety od státu,“ říká profesor na univerzitě v katarském Dauhá Marc Owen Jones pro agenturu Reuters.
„Lidé se přestávají hlídat a možná zapomínají, že politický kontext, ve kterém žijí, se nezměnil,“ dodává s tím, že jen pár případů státních zásahů by mohlo stačit, aby hovory na Clubhousu zase ustaly.
