Hillary Clintonová, která Indii ve funkci ministryně navštívila poprvé, také oznámila, že Dillí vyčlenilo dvě místa, na kterých americké firmy postaví jaderné elektrárny. Jde o obchod v hodnotě asi deseti miliard dolarů (181 miliard korun).
Součástí obranné dohody jsou i indické záruky, že se americké zbrojní technologie nedostanou do třetích zemí. Washington bude moci kontrolovat Dillí, zda skutečně využívá zbraně tak, jak stanovila smlouva.
Dohody jsou podle agentury Reuters hmatatelnými výsledky návštěvy, jejímž cílem bylo prohloubit vztahy obou zemí a stvrdit závazek amerického prezidenta Baracka Obamy pomoci Indii stát se globálním aktérem.
Indie by měla v následujících pěti letech utratit více než 30 miliard dolarů (544 miliard korun) na modernizaci armády, jejíž výzbroj pochází z velké části ze Sovětského svazu. Asi třetinu částky investuje do nákupu moderních bojových stíhaček. Tento nákup bude jednou z největších zbrojních transakcí na světě, který by mohl pomoci americkým firmám jako Boeing nebo Lockheed Martin. O zakázku se bude ucházet i několik evropských a jedna ruská firma.
Clintonová se v pondělí setkala i s indickým premiérem Manmóhanem Singhem, který podle ní přijal pozvání na státní návštěvu do Washingtonu. Ta by se měla uskutečnit 24. listopadu. Podle činitele z amerického ministerstva zahraničí se Singh stane vůbec prvním zahraničním politikem od nástupu Obamy do funkce, který přijede do USA na státní návštěvu, což dále podtrhuje význam vztahů s Indií.
