| Ze tří testů NMD se zdařil jenom jeden loni v říjnu. Druhý letos v lednu ztroskotal - protiraketa těsně minula ve vzduchu cíl. Třetí pokus letos v červenci rovněž selhal - obranná raketa pro technickou závadu vysoko nad Pacifikem netrefila maketu nepřátelské bojové hlavice. |
Po nedávném selhání druhé ze tří dosavadních zkoušek, při nichž měla střela odpálená ze země zasáhnout maketu jaderné hlavice, se Clintonovo rozhodnutí očekávalo.
V projevu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu prezident uvedl, že jsou zapotřebí další zkoušky protiraketového systému. "S těmi informacemi, které máme k dispozici, prostě nemohu dospět k závěru, že můžeme plně důvěřovat (použité technologii). Proto jsem rozhodl nepovolit nyní instalaci NMD," prohlásil.
Clinton dodal, že rozmístění systému lze odložit o jeden až dva roky bez ohrožení bezpečnosti Spojených států. Původně se očekávalo, že systém bude v operačním nasazení od roku 2005.
NMD má zachycovat rakety případně vypálené státy jako Severní Korea nebo Irák či Írán.
| Podstatou systému NMD je síť radarových zařízení a protiraket. Jeho úkolem je rakety dlouhého doletu vypálené na USA odhalovat mimo zemskou atmosféru, následně je zaměřit a ničit. Obrana je zaměřená především proti jaderným hlavicím, částečně i proti biologickým nebo chemickým náložím. |
| První stupeň ochranného systému má poskytnout včasné varování před jaderným útokem ze Severní Koreje. Druhý stupeň má zabránit případným jaderným útokům z Íránu, Iráku a některých dalších států Blízkého východu. |
Náklady projektu jsou zhruba 60 miliard dolarů.
Proti budování amerického systému protiraketové obrany, která je podle pozorovatelů menší verzí někdejšího plánovaného protiatomového štítu Ronalda Reagana, se ostře stavějí Čína a Rusko a nevoli vyjadřují také evropští spojenci Spojených států, protože se obávají nového kola zbrojních závodů.
Moskva také hned na Clintonovo oznámení zareagovala prohlášením, že jde o konstruktivní postoj. Ten podle vysokého představitele ruského ministerstva obrany, generála Leonida Ivašova, "vzbuzuje naději, že důležité mezinárodní problémy, které se týkají globální bezpečnosti, budou řešeny vyváženým přístupem".
Za prozíravý krok vyvažující řadu faktorů zapojených do této záležitosti označil rozhodnutí amerického prezidenta ve svém prohlášení také generální tajemník NATO George Robertson. Spojené státy totiž musejí v této záležitosti rovněž překonat právní překážky, protože výstavba NMD je podle Ruska v rozporu se Smlouvou o omezení systémů protiraketové obrany (ABM) z roku 1972.
Výstavba NMD má začít vybudováním radaru na ostrově Shemy v odlehlé oblasti Aleutských ostrovů patřící k Aljašce. Rozhodnutí o položení základního kamene se však nyní odkládá.
Už od roku 1957 hledaly USA antirakety na sestřelení protivníkových střel
Úsilí zlikvidovat raketový útok nepřítele je stejně staré jako balistické rakety samy. Už po vypuštění prvního sovětského Sputniku 4. října 1957 začalo na obou stranách hledání systémů včasné výstrahy a zároveň také protizbraně - takzvané antirakety, která by dokázala balistickou střelu zlikvidovat během letu.
Současná snaha Clintonovy administrativy rozprostřít nad Amerikou ochranný deštník se oficiálně datuje od 7. prosince 1993, kdy byl vyhlášen program Defence Counterproliferation Initiative (CDI). První impulsy lze ale hledat již o dva roky dříve, v operaci Pouštní bouře, kdy Irák své protivníky zaskočil několika desítkami raket SCUD odpalovanými na cíle v Izraeli a Saúdské Arábii.
