Na situaci už zareagovala univerzita, kde vystudovaný právník Mitlöhner pracoval. Rektor hradecké vysoké školy Josef Hynek přijal Mitlöhnerovu rezignaci po vzájemné domluvě, informoval ČTK mluvčí školy Ondřej Tikovský.
Kontroverzní text vyšel v Časopise zdravotnického práva a bioetiky. Mitlöhner se v něm zaměřil na právní a etické problémy s narozením velmi těžce postižených, kteří nemají naději na zlepšení.
Podle autora společnost dokázala najít humánní řešení, kterým je v případě odhalených vývojových vad plodu přerušení těhotenství, měla by tedy najít i odvahu k ukončení života bezprostředně po narození. Těžce postižené osoby navíc označuje jako zrůdy. „Nápadnost a mnohdy bizarnost těchto bytostí nesčetněkrát vedla k otázce, zda je zrůda vůbec lidskou bytostí a jak s ní tedy nakládat," uvádí autor textu. Problémy by podle něj mohly být s vymezením toho, kdy začíná zrůdnost.
Píše, že by zákon měl například stanovit, aby ženy musely jít na potrat, pokud by takového potomka čekaly „s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci". Když už by se velmi vážně handicapované dítě narodilo, rozhodoval by o jeho osudu jen lékař, a to bez stanoviska rodičů.
Z lékařů by se stali následovníci Mengeleho
Oproti textu se záhy vzedmula vlna kritiky. „Takovéto úvahy jsou úvahy nacistického uvažování a z lékařů by se pak stali následovníci doktora Mengeleho," uvedl předseda Rady postižených Václav Krása. Podle rady vrací vyznění článku vnímání lidí s vývojovými vadami o desetiletí zpět. „Označovat lidi s postižením ve 21. století za zrůdy je nepřípustné. Kdyby se jednalo o jinou menšinu, dávno by už lidé protestovali na náměstích," poznamenal Krása.
Dodal, že i velmi těžce postižené dítě je člověk a je potřeba na něj tak pohlížet. Úvahy o rozhodování o životě jiných lidí považuje za nebezpečné. Časem by prý mohly směřovat k vážně handicapovaným dospělým bez naděje na uplatnění či k seniorům, kteří se neobejdou bez neustálé péče. Autora článku kritizuje v komentáři také ostravský doktor Libor Novosád. Odmítá názor, že „fyzická zrůdnost vylučuje lidské bytí.“
Mitlöhner porušil i vědeckou etiku
Mitlöhner v čele univerzitního ústavu skončil také proto, že článek vydával jakou součást univerzitou řešeného evropského projektu, ačkoliv text zveřejnil již dříve v 80. letech. „Je to hrubé porušení etiky vědecké práce. Rektor univerzity potrestal Miroslava Mitlöhnera finančním postihem a nařídil okamžitou kontrolu celého projektu," uvedl Tikovský. Od 1. července tak bude mít Ústav sociální práce dočasné vedení a na místo ředitele bude vypsán konkurz.
Na Mitlöhnerovu publikaci zareagovalo také jedenáct pedagogů Ústavu sociální práce na webu www.socialniprace.cz. „Přestože oceňujeme zásluhy Miroslava Mitlöhnera o rozvoj ústavu, jako vyučující v oboru sociální práce s obsahem a formou jeho článku nesouhlasíme, nejedná se o názor celého pracoviště a očekáváme, že Miroslav Mitlöhner převezme osobní zodpovědnost," uvedli ve svém prohlášení. Odmítají také, aby lékař rozhodoval o osudu dítěte bez názoru rodičů. Takovou diskusi „je třeba chápat jako diskusi o vraždě“. Ústav Mitlöhner vedl od roku 2011.
Rada postižených vyzvala ministryni práce Michaelu Marksovou, aby Mitlöhnera odvolala z vědecké rady ministerstva. Po medializaci případu z ní nakonec Mitlöhner odstoupil sám.