V Německu žije sedm milionů cizinců. To je asi devět procent věech obyvatel země. |
Andreas: proč je sem vláda zve?
Západ se s nacistickou minulostí pokusil vyrovnat
Zatímco západní část rozdělené země se po válce tvrdě vypořádávala se svou nacistickou minulostí a otevřela dveře cizincům, komunistické východní Německo se izolovalo a tvrdilo, že s hrůzami nacismu nemá nic společného. Po pádu berlínské zdi se na východě vzedmula vlna rasového násilí, jejíž obětí se stalo přes sto lidí.
Xenofobní a antisemitské postoje jsou velmi rozšířené přesto, že v spolkové zemi Braniborsko žije méně než dvě procenta lidí, kteří se narodili mimo Německo a necelé procento Židů. Například plná třetina nočních podniků ve spolkové zemi nedovoluje cizincům vstup. |
Nedávná studie postupimské univerzity mezi 3000 mladými lidmi do 19 let, která proběhla na čtyřiceti braniborských školách, ukázala, že se 55 procent dotázaných projevuje vůči cizincům nepřátelsky. To je asi o desetinu lidí více než při podobném šetření před pěti lety.
Sedmnáctiletý učeň z Postupimi Christian Gädzig však považuje i tento údaj za příliš nízký: "Pochybuju, že jen 55 procent lidí nemá rádo cizince, myslím, že aspoň 70 procent by se jich chtělo zbavit." To, že je xenofobie v Braniborsku na vzestupu potvrzuje i vedoucí univerzitního projektu Detlef Landua. Toho znepokojuje zejména to, že v Braniborsku i v celém východním Německu žije jen velmi málo cizinců.
Cizinec na východě má větší šanci stát se obětí násilí
Plných deset procent lidí zde vyjadřuje názor, že je správné bít cizince a vyhnat je ze země. Je to dvakrát vyšší procento než v jiných západoevropských zemích, upozorňuje. Přitom v celostátním průměru se podíl obyvatel s xenofobními postoji v Německu od evropského průměru neliší. Vzrůst xenofobních nálad potvrzuje i spolkový ministr vnitra Otto Schily. Ten tvrdí, že cizinec na východě má 26krát vyšší
pravděpodobnost, že se stane obětí rasově motivovaného násilí, než na západě země.