V současné době je v českých věznicích přes 23 tisíc odsouzených, z toho 1 722 cizinců. Nejvíc jich pochází ze Slovenska (573), Vietnamu (322) a Ukrajiny (172). Po nich co do počtu následují Poláci, Rumuni a Bulhaři.
Naopak pouze po jednom odsouzeném mají v České republice například státy jako Senegal, Kongo, Guinea, Kuba, ale i Austrálie, Slovinsko či Kanada. U pěti mužů se zatím nepodařilo státní občanství určit a dalších pět mužů je oficiálně bez státního občanství.
Jak s cizinci zacházet, upravuje zákon. Například úvodní poučení při nástupu do vězení má právo cizinec vyslechnout v mateřštině. Na jeden rozhovor není takový problém sehnat tlumočníka, ale v běžném provozu věznice tlumočníci nejsou.
Mluvčí věznic připomínají, že odsouzení cizinců obvykle předchází jejich pobyt v Česku a vazba, kde pár základních českých slov pochytí a komunikace s Vězeňskou službou potom už není až tak složitá.
"Pokud nastane případ, který je opravdu ojedinělý, že odsouzený česky vůbec neumí, je snaha o vzájemnou domluvu v angličtině, němčině či ruštině. Pokud ani to není možné, je požádán o pomoc odsouzený, který mluví stejným jazykem," řekla iDNES.cz mluvčí věznice ve Valdicích Eva Francová.
To umožňuje i další nařízení zákona. "Podle něj se postupuje tak, aby cizinci stejné národnosti nebo hovořící stejným jazykem spolu mohli komunikovat," uvedla mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby Markéta Prunerová.
Na knížky nejsou peníze, nosí je příbuzní, zasílají ambasády
Praktické je to i proto, že věznice mají povinnost umožnit cizincům číst knihy v jazyce, který ovládají.
"Odsouzení dostávají literaturu ve svém rodném jazyce od svých blízkých, často dorazí knihy i z příslušných ambasád. Ve vězeňské knihovně jsou tituly zejména v angličtině, němčině, francouzštině a ruštině. V současné době je, s ohledem na nedostatek peněz, další nákup literatury obtížný," uvedla mluvčí věznice v Kynšperku nad Ohří Petra Bělíková.
V plzeňské věznici dohlíží na cizince koordinátor, který spolupracuje zejména se sociálními pracovníky, vychovateli, ale i dalšími zaměstnanci věznice.
"Zatím není znám případ, kdy nebylo možné se s vězněnou osobou domluvit. S odsouzenými, kteří pocházejí z exotických zemí, nebývá problém, neboť hovoří většinou anglicky," uvedla mluvčí plzeňské věznice Jana Bartošová.
O cizincích v českých věznicích se nedávno začalo mluvit v souvislosti s nařčením nigerijské organizace zabývající se lidskými právy. Ta tvrdila, že jsou Nigerijci odsouzení v Česku vystavováni diskriminaci a rasismu.
Nigerijci patří mezi vězněnými cizinci k těm početněji zastoupeným. V současnosti jich je za mřížemi devětatřicet. Vězeňská služba ale jakoukoli diskriminaci odmítá. Upozorňuje naopak na to, že u vězňů například přihlíží k jejich vyznání. "Muslimům je dokonce přizpůsobena i jejich strava a denní režim," uvedla mluvčí Prunerová.
