V současné době jsou české věznice přeplněné na 130 až 140 procent. Další lidé přitom na nástup do vězení čekají a peníze na výstavbu nových káznic ve státním rozpočtu nejsou.
Vězeňská služba a ministerstvo spravedlnosti se proto snaží z českých
cizinciV českých věznicích je nyní téměř 1 600 cizinců. Nejvíce je Slováků - 449, Ukrajinců - 248 a Vietnamců - 196. Následují Rumuni, Poláci a Rusové. |
"Od počátku byl největší problém s Ukrajinou. Přestože Ukrajinci tvořili pětinu až čtvrtinu všech vězněných cizinců, předání by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Problém byl jednoznačně na ukrajinské straně," sdělila iDNES.cz Vězeňská služba.
Na převoz chybějí peníze
V roce 2009 nebyl až do května předán do Ukrajiny ani jeden odsouzený. Situace se změnila až v červnu, kdy se ministryně Daniela Kovářová osobně setkala se svým ukrajinským protějškem.
"Pokoušela jsem se vyjednat, aby si Ukrajina vězně přebírala. Problém byl ale jednoznačně v penězích. Ukrajina prostě na převoz a umístění neměla peníze. Nabídla jsem jim proto, že bychom část nákladů kryli a vězně odvezli alespoň část cesty," řekla iDNES.cz Kovářová.
Na tuto konkrétní nabídku sice odpověď nedostala, situace se ale po schůzce radikálně zlepšila. Od června do konce roku bylo předáno na Ukrajinu již 21 odsouzených a v současnosti se jedná o dalších šestnácti.
kolik vězni stojíNáklady na jednoho vězně jsou průměrně 895 korun denně. Záleží na druhu věznice. Ročně tak každý odsouzený vyjde na 326 777 korun a celkové náklady na všechny vězně jsou 6,6 miliardy za rok. |
Odsunem cizinců se uleví nejen rozpočtu Vězeňské služby, ale i dozorcům. Pro ty je totiž práce s cizinci obtížná kvůli jazykové bariéře a odlišné mentalitě.
Už několik let také neplatí hlavní zákonná překážka, která omezovala přesun vězňů do jejich rodné země - nutný souhlas odsouzeného. Česká republika v roce 2003 podepsala dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob, který dovoluje vězně převézt i bez jejich souhlasu.
Pro vydání vězně tak platí pět základních podmínek. S předáním musí souhlasit jeho domovská země, která musí být také signatářem úmluvy. Odsouzený musí být soudem vyhoštěn z republiky a zároveň nesmí být účastníkem azylového řízení a do konce trestu mu musí zbývat nejméně šest měsíců. V případě Ukrajiny pak jeden rok.
Kovářová přitom zdůrazňuje, že odsun vězňů samozřejmě situaci ve věznicích nezachrání. Může jim ale alespoň částečně pomoci. Totéž si slibuje od nedávno zavedeného institutu domácího vězení.