Prezident zákon vrátil, protože podle něho je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a znemožňuje církvím mít vlastní zdravotní a sociální zařízení.
Ministr kultury Pavel Dostál při obhajobě zákona prohlásil, že není žádný právní důvod charity a diakonie evidovat na ministerstvu kultury jako dosud.
"Opravdu máme za to, že mají být provozovány za stejných podmínek jako charitativní zařízení jiných zřizovatelů - a těchto zřizovatelů není málo," řekl
ministr.
Zákon stanovuje pro církve klauzuli
Zákon dále zavádí nové omezení počtem příznivců. Zvláštní práva získá jen ta církev, která má minimálně jedno promile stoupenců, v současné době tedy zhruba deset tisíc členů. Pod pojmem zvláštní práva se rozumí například právo vyučovat náboženství na státních školách nebo působit v armádě či věznicích.
Vlk: dohodneme se s poslanci a ti podají stížnost
Uvedení tohoto zákona do praxe bude Česká biskupská konference podle svého mluvčího Daniela Hermana chápat jako diskriminační opatření, které omezí dosavadní svobody zaručené Ústavou a zákony.
Kardinál Miloslav Vlk novinářům řekl, že se církve samy nemohou obrátit na Ústavní soud. Osloví proto potřebný počet spřízněných poslanců, kteří podnět Ústavnímu soudu podají.
To, že poslanci nevzali v úvahu názor Senátu, prezidenta ani Helsinského výboru amerického Kongresu, svědčí o těžkém zpolitizování záležitosti, uvedl Herman.
Církve tvrdí, že zákon zasahuje do jejich práva zřizovat své instituce, zvláště ty, které jsou zaměřeny na tradiční působení v oblasti sociální a charitativní. Dále podle nich omezuje dosavadní právo církví a náboženských společností rozhodovat o svých vnitřních záležitostech a staví je do role organizací podřízených státu, nad kterými se zavádějí mnohá nová administrativní opatření a kontroly.
