Ministr kultury Jiří Besser odmítá, že by církevní restituce mohly prolomit hranici 25. února 1948 a mít vliv dokonce na majetek zabavovaný podle Benešových dekretů. S ministrem zemědělství Bendlem si již jeho obavy vyjasnil.

Ministr kultury Jiří Besser odmítá, že by církevní restituce mohly prolomit hranici 25. února 1948 a mít vliv dokonce na majetek zabavovaný podle Benešových dekretů. S ministrem zemědělství Bendlem si již jeho obavy vyjasnil. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Církevní restituce cloumají koalicí. Nepůjdou před únor 48, říká Nečas

  • 289
Vládní koalice tlumí vášně, které vyvolalo prohlášení ministra zemědělství Petr Bendla, že chystané církevní restituce mohou prolomit hranici 25. února 1948. "Restituční hranice samozřejmě nesmí být prolomena," uvedl pro iDNES.cz premiér Petr Nečas. Ministr kultury Jiří Besser vyškrtne paragraf, který kritizoval Bendl.

Prolomení hranice církevními restitucemi se obává nejen ministr Bendl, ale i opoziční ČSSD.  "Vyzvali jsme již předsedu vlády, aby tuto možnost jasně vyloučil," řekl lídr sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Pokud by se podle něj prokázalo, že návrh, který Besser chystá, zpochybní restituční hranici danou únorem 1948, měl by podle Sobotky premiér ministra hned z vlády odvolat.

 "Žádné prolomení Benešových dekretů, nejdeme ani před únor 1948," řekl iDNES.cz ministr kultury Besser.

Besser už Bendlovi vysvětloval, že Řád německých rytířů nic nedostane

Ministr kultury považuje nejnovější spor za jedno velké nedorozumění. S Bendlem si už jeho pochybnosti vyjasňoval a ministr zemědělství vysvětlení přijal. Ministerstvo kultury ale nakonec z návrhu vyškrtne jeden paragraf, který považuje Bendl za sporný.

Ministr zemědělství Petr Bendl na kongresu ODS s europoslancem Janem Zahradilem.

"Byl  jsem panem kolegou Besserem ujištěn, že se nejedná o žádné prolomení termínu 25. února 1948. A nechci teď cokoli zpochybňovat. Přesto si nechám předložit podrobné stanovisko ministerstva zemědělství k celé věci," uvedl ve středu dopoledne Bendl.

V úterý upozornila ČT na jeho obavy, že se chystá opak. "Za sebe mohu říci, že bych nepodporoval s restitucemi jít dál než za rok 1948," citovala ministra zemědělství. S odvoláním na dokument ministerstva uvedla, že chystaný návrh církevních restitucí by mohl vést i k vydání majetku bývalého Řádu německých rytířů, který stát zkonfiskoval po druhé světové válce.

"Prostě by to mohlo otevírat vrátka k debatám o Benešových dekretech a podobně. A to bych si zásadně nepřál," uvedl v televizi ministr zemědělství Bendl.

Bessera rozzlobila reportáž ČT, chce ji řešit s šéfem zpravodajství

"Rozhodně se to netýká Řádu německých rytířů," zlobil se ve středu dopoledne Besser. Vadí mu také, jak televize sestříhala jeho vyjádření a chce to řešit i se šéfem zpravodajství veřejnoprávní televize. Reportáž podle něj vyzněla tak, že připouští, že církevní restituce zasáhnou před 25. únor 1948.

"Ministr zemědělství je ve vládě nováček a nebyl u jednání o odškodnění církví, takže chápeme, že nemůže mít úplné informace," řekl šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Dodal, že zabavování majetku začalo již před únorem 1948, ale nebyla za něj vyplacena náhrada. Fakticky tak podle něj byl vyvlastněn až za komunistického režimu, tedy v období, na které se mají restituce vztahovat.

Předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v reakci na to, jak Bendl znovu otevřel církevní restituce, iDNES.cz řekl, že by si měl premiér Nečas "zjednat pořádek ve vlastní straně".

Vít Bárta v Poslanecké sněmovně (27. září 2011)

Šéf poslanců VV Vít Bárta řekl, že jeho strana si udělá analýzu celého problému a pokud by církevní restituce měly jít před únor 1948, bude chtít o věci znovu mluvit. Bárta iDNES.cz řekl, že považuje za možné, aby jeho strana podpořila referendum o církevních restitucích, které chce opoziční ČSSD.

Podle návrhu vládní komise, na kterou církve kývly, by jim stát od roku 2013 měl naturálně vrátit majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Jde přitom o lesy, pole či rybníky. Kromě toho by stát v příštích 30 letech měl církvím postupně vyplatit 59 miliard korun, přičemž by měla být zohledněna inflace. Postupné vyplácení by ale neznamenalo, že by dosud nevyplacená částka byla úročena (více zde).

Parametry majetkového vyrovnání státu s církvemi schválila vláda koncem září. Částka, kterou by stát měl církvím vyplatit, by s předpokládanou inflací mohla být 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Vyplácení peněz by podle dohody vlády s církvemi mělo být rozloženo do 30 let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video