O restitucích církevního majetku se jednalo na veřejném slyšení v Senátu.
Církvím, jejich řádům a kongregacím by se mohl vrátit nejspíše jen některý majetek, o který přišly v období komunismu. Vztah státu a církví by se tak podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka mohl vyřešit do tří let. Majetek, na který by církve neuplatnily nárok, by zůstal státu.
Základem řešení by byl restituční zákon, podle něhož by zejména řády a kongregace mohly žádat o vrácení majetku, pokud by jej měly řádně zdokumentovaný.
"Tak bude konečně dosaženo žádoucí restituční tečky," uvedl Čunek s tím, že za nevydaný majetek by měl stát poskytnout finanční náhradu.
"Zvolená řešení nesmějí být složitá a nesmějí vyžadovat další roky hledání v katastrálních mapách," uvedl senátor Petr Pithart. Zvolené řešení podle něj musí obsahovat jasný cíl a dobrou vůli.
Místo majetku peníze
Pokud by se církve a náboženské společnosti vzdaly majetkových nároků, stát by jim zajistil základní fungování na dobu 50 až 70 let, než si vytvoří úplnou ekonomickou soběstačnost.
K odstranění závislosti církví na státu by přispělo také daňové zvýhodnění či asignace, stát by měl podporovat činnost církví v oblasti zdravotnictví, školství a sociálních služeb.
Podobný návrh, který také počítal s daňovými asignacemi, zazněl už před dvěma lety. Řešení v horizontu dvou až tří let prosazuje také ministerstvo zemědělství.
Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) předloží podle svého náměstka Jaromíra Talíře v nejbližších dnech návrh na ustavení komise, která by měla stanovit parametry navržených řešení, například splátky finančního vypořádání státu a církve. Výši náhrady či splátek nikdo z účastníků slyšení neřekl, v roce 2005 se mluvilo o jedné miliardě korun ročně.
Církev má budovy, pozemky však vlastní stát
Církvím a jejich řádům bylo dosud vráceno 170 klášterů a budov, ale bez hospodářských pozemků. Pokusy o vypořádání tohoto majetku zatím ztroskotaly. Kvůli urychlenému vyřešení tohoto stavu senátoři vypracovali ústavní stížnost, kterou chtějí zrušit část zákona o vlastnických vztazích k půdě, která blokuje nakládání s bývalými církevními pozemky.
Problém se podle Svazu měst a obcí týká nejméně dvou stovek sídel. Podle mluvčího těchto obcí Jiřího Jedličky blokování bývalých církevních pozemků, které nyní vlastní obce, brání v jejich prodeji nebo využití pro rozvoj území. Jedlička uvedl, že pozemky by proto bylo třeba buď vrátit církvím, anebo je ponechat obcím bez omezení.
