Až do minulého týdne byla vesnice Kao-mi ve východní provincii Šan-tung chudou farmářskou komunitou, jakých jsou na čínském venkově stovky. Pak ale Mo Yan, který zde žije, dostal Nobelovu cenu za literaturu a rozpoutalo se šílenství.
Když přišly za sedmapadesátiletým spisovatelem reportéři, jeho otec zrovna pracoval na statku a byl velmi překvapen. Mnohem větší šok ovšem zažil, když do vesnice dorazili místní komunističtí lídři a oznámili mu, že z jeho domova hodlají udělat turistickou atrakci.
Ve vesnici, kde Mo Yan v dětství jedl kůru ze stromů a sbíral zeleninu, aby přežil, se nyní plánuje velkolepá "kulturní zóna inspirace Mo Yana", stavba kina a další vymoženosti, na které si komunistický režim vyčlenil 670 milionů juanů, tedy dvě miliardy korun. Informoval o tom webový server telegraph.co.uk.
Svět cenu pro Mo Yana zpochybňuje
Mo Yana uctívají i vesničané. Jeden z nich vykopal na Moově záhoně ředkvičku, očistil ji o svůj kabát, ukázal ji vesničanům a vykřikl: "To je ředkvička našeho Moa!" Li Tan-pching, místní básník, prohlásil, že jejich kanton je nyní vyšší oblastí čínské literatury, posvátným územím Číny. Matky, které navštívily vesnici, tam sbíraly sladké brambory a říkaly svým dcerám, že jim je uvaří a když je sní, také vyhrají Nobelovu cenu, napsaly Peking News.
Mo Yan debutoval v roce 1987 románem, který byl v roce 1993 přeložen do angličtiny pod názvem Red Sorghum. Román v roce originálního vydání zfilmoval režisér Zhang Yimou a snímek se dostal do distribuce po celém světě. Zfilmovány byly i další dva autorovy romány. V češtině zatím žádné jeho dílo nevyšlo (více čtěte zde).
Řada obhájců lidských práv a dalších spisovatelů tvrdí, že si Mo Yan cenu nezaslouží, protože má prý příliš blízko k vládnoucímu režimu. Je například místopředsedou provládního Svazu čínských spisovatelů.
