Nezákonné praktiky policejního velitele Čao Chaj-pina z města Lu-feng v jižní provincii Kuang-tung vyšly najevo v roce 2011, kdy na ně upozornil byznysmen, který se s policistou dostal do sporu. Úřady tehdy Čaův falešný identifikační průkaz zabavily.
Disciplinární oddělení komunistické strany v Lu-fengu pak agentuře AFP sdělilo, že Čao, který je rovněž místním stranickým činitelem, byl ohledně koupě nemovitostí vyšetřován. Tohle vyšetřování už ale skončilo a Čao setrvává nadále ve svých funkcích.
Čínské zákony nedovolují podle agentury Nová Čína vlastnictví většího počtu nemovitostí. U Čaa navíc není vůbec jisté, kde na domy vzal peníze. Z platu policejního velitele těžko. Podle listu Guangzhou Daily mu zmíněných 192 domů vlastně nepatřilo, skutečným majitelem byl jeho mladší bratr. Čao byl prý jen správcem.
Série případů hromadění nemovitostí
Případ je posledním ze série zpráv o čínských představitelích, kteří si s pomocí různých identifikačních průkazů a povolení k pobytu v různých městech nashromáždili desítky domů.
Viceprezidentka banky v severní provincii Šan-si a místní poslankyně byla minulý měsíc obviněna, že vlastní "více než 20 domů v hodnotě dosahující téměř miliardy jüanů (asi tři miliardy korun), které získala s pomocí čtyř různých povolení k pobytu a tří identifikačních průkazů".
Vyšetřování odhalilo, že vlastní 41 domů plus další nebytové prostory, přičemž desítku z nich koupila s falešným povolením k pobytu v metropoli Pekingu.
V pondělí policie bankovní úřednici Kung Aj-aj zadržela pro podezření z pašování úředních dokumentů a razítek, uvedla agentura Nová Čína. V souvislosti s podvodem bylo zatčeno i dalších sedm lidí, včetně čtyř policejních úředníků.
Případy vyvolaly bouři nevole na čínských sociálních sítích, kde přispěvatelé kritizovali bující korupci a ceny nemovitostí, které jsou pro řadové občany nedostupné. "Konečně jsem si uvědomil, že v Číně jsou nemovitosti navždy v rukou několika málo lidí," napsal jeden z kritiků na čínském mikroblogu Weibo, který je čínskou obdobou Twitteru.
