Například škola ve městě Hanghzhou skoupila na dvě stě kilo pro své žáky. Stroužky budou pojídat povinně. K obědu.
"Nevím sice, jak česnek zabírá proti prasečí chřipce, ale v boji s tou obyčejnou je spolehlivý," řekl v Pekingu na trhu se zeleninou reportérovi Reuters zelinář Zhang Ping.
A v přesvědčení, že je česnek medicína číslo jedna, utvrzuje Číňany i jejich ministerstvo obchodu. Jen v Pekingu stoupla podle Washington Post cena česneku patnáctkrát za posledních osm měsíců, v některých provinciích dokonce až čtyřicetkrát.
Česneková drahota smrdí
Fenoménem "česnekové drahoty" se zabývá Jerry Lou, expert společnosti Morgan Stanley China. Podle něj gangy čínských spekulantů zapomněly na zlato a měď a nyní ve velkém investují do česneku. Doufají, že jim to vynese rychlé peníze.
"Je k tomu třeba sklad, hodně peněz v hotovosti a pár náklaďáků. Tak se to dělá," popsal listu Daily Telegraph Jerry Lou, který je přesvědčen, že čínský obchod zavání ekonomickou "spekulační bublinou".
"Skoupíte co nejvíc zásob, a když se vytvoří zdání, že je zboží nedostatek, zvednete cenu. Pak už je to jednoduché, přesouváním zboží ze skladu do skladu vyděláváte miliony dolarů," řekl Lou. Zeleninu obchodníci skupují od zemědělců ještě nedozrálou, chuť se tedy ani nestačí vytříbit, aby byla tak plná jako z české zahrádky, a v nevětraných hangárech pak čeká na svou příležitost.
Nekalým obchodům navíc nahrává, že po finanční krizi, kdy byly ceny zeleniny naopak extrémně nízké, se dokonce už ani části čínských zemědělců nevyplatilo pole obdělat. Jak uvedl expertní čínský server www.dasuan.cn, zatímco v roce 2007 Číňané pěstovali česnek na 673 670 hektarech, o rok později zasadili už jen na 370 519 hektarů.
I tak je ale Čína nadále největším vývozcem česneku, podle Washington Post pokrývá stále tři čtvrtiny světové produkce. A tak stroužky putují i na naše stoly. Čína je největší dovozce, od ledna do září se jej sem dovezlo za 109 milionů korun. Zatím ale chybí statistické údaje, jestli se spekulace už promítly i do zdejších maloobchodních cen.
Ekonomové "česnekovou horečku" přirovnávají k té "tulipánové", která postihla v polovině 17. století Nizozemsko. Tehdy přišly do módy tulipány. Poptávka po nich byla tak veliká, že ceny jen stoupaly. Lidé masově propadli dojmu, že když své úspory vloží do cibulí květin, bohatě se jim to zúročí. Když pak ceny padly, zbyly Nizozemcům jen barevné okrasné lístky. Stejně mohou dopadnout i čínští spekulanti.
