Spálením jedné tuny vyřazených bankovek elektrárna z provincie Che-nan vygeneruje podle tiskové agentury Nová Čína 660 kWh elektrické energie. Svolení k tomuto využití bankovek dala elektrárně národní banka Čínské lidové republiky. Podle ní se jedná o účinný a výhodný zdroj elektrické energie, píše server BBC.
Peníze pro mrtvéČínané nepálí bankovky jen v elektrárně, patří to k jejich tradicím. Peníze se v Číně pálí během svátků, které připomínají zesnulé. V rámci obřadů Číňané pálí papírové peníze, ale také oblečení, boty a celou řadu dalších věcí, které duchové zesnulých budou potřebovat v posmrtném životě. |
Nepoužitelných bankovek je totiž jen v provincii Che-nan obrovské množství. Podle zástupců banky elektrárna jejich spálením může vyprodukovat až 1,32 GWh elektřiny ročně, což odpovídá spálení čtyř tisíc tun uhlí (pro srovnání: Temelín má roční výkon 13 914 GWh). Čína je dlouhodobě největším spotřebitelem uhlí na světě, ročně na ni připadá asi 40 % světové spotřeby uhlí.
Server Dahe Daily připomíná, že vyřazené bankovky běžně končí v továrnách na výrobu papíru, kde se z nich po recyklaci vyrábí celá řada papírenských výrobků, nebo jsou zničeny přímo státní bankou.
Nadšení provozovatelů elektrárny a Čínské lidové banky nesdílí obyčejní lidé. Ti se do historicky první čínské elektrárny, která spaluje peníze, pustili na sociální síti Weibo. „Pálit peníze? Luo-jang je tak bohaté město!,“ napsal jeden z uživatelů. Jiní navrhují, že klidně vydrží rok bez elektřiny, pokud jim elektrárna místo toho věnuje balík bankovek určených ke spálení. Další uživatel jde ještě dál a píše: „Zaměstnejte mě u vás, slibuji, že neukradnu žádné peníze.“
Dlouhý boj proti znečištěnému ovzduší
Není náhoda, že čínské úřady zdůrazňují ekologickou výhodnost spalování bankovek. Čína se totiž mnoho let potýká s vysokou mírou znečištění ovzduší, ke kterému přispívá i rozšíření uhelných elektráren.
Čistý vzduch v plechovceProblém znečištění vzduchu se někteří Číňané snaží řešit vskutku originálně. Milionář Čchen Kuang-piao se v únoru loňského roku rozhodl nabízet zájemcům čistý vzduch v plechovkách, který nasbíral v západních regionech Číny. V přepočtu za méně než dvacet korun si tak zájemce mohl pořídit alespoň několik hlubokých nádechů zcela čistého vzduchu. Výtěžek z prodeje plechovek navíc putoval na charitu. "Chci tak vzkázat vládě a velkým společnostem, aby se nezaměřovaly jen na zisk. Měly by myslet na naše děti a vnoučata," sdělil novinářům Kuang-piao. |
Čínská vláda proto už v minulosti experimentovala s celou řadou opatření, která mají znečištění vzduchu snížit na přijatelnou úroveň (více zde). V hlavním městě se snaží omezovat provoz automobilů, některým továrnám zakázala výrobu a dokonce přikročila k zákazu grilování (více čtěte zde).
Masivní kroky však začala vláda podnikat až na sklonku loňského roku. Na boj za čisté ovzduší uvolnila 280 miliard dolarů, oznámila omezení těžby uhlí a zákaz starých automobilů. V únoru letošního roku pak vláda nařídila šéfům 15 tisíc továren, aby veřejnosti v reálném čase poskytovaly údaje o emisích svých závodů (více o tomto nařízení zde).
Ochránci životního prostředí se obratem pustili do vývoje aplikace pro chytré telefony, která bude ukazovat hodnoty emisí jednotlivých továren. Ty, které překračují povolené limity, budou zobrazeny červeně. Ekologové však i přes tento pokrok připomínají, že čisté ovzduší ve velkých čínských městech je otázkou mnoha let.
