Chlapíci s úlisnýma očima jedli, pili a vesele poplácávali Janga po ramenou. Prý to nebude žádný problém. Za pár dnů se ukázalo, že pekingská kachna nejspíš nebyla správně propečená a likér dostatečně jemný.
Jedné noci v roce 2000, jen pár týdnů před plánovaným datem porodu, vtrhla do Jangova domu policie, jeho ženu sebrala přímo z postele a násilně dopravila do místní nemocnice. Tam dítě, které v sobě nosila, nemilosrdně zavraždili smrtící injekcí.
"Několik lidí mě drželo, roztrhli mi oblečení a doktor mi vpíchl obsah velké injekce do břicha," svěřila se později drobná Jin zpravodaji agentury AP. "Hrozně mě to bolelo," dodala.
Je tomu už nějakých třicet let, co Čína spustila politiku jednoho dítěte, aby předešla nebezpečí přelidnění země. Úsilí to bylo zcela legitimní a logické. Avšak metody, jež při tom horliví úředníci občas a ještě donedávna používali, byly brutální a nelidské.
Číňané se přestali bát
Mnozí, kteří se s praxí hrubých zásahů do intimních záležitostí rodiny osobně setkali, dodnes cítí smutek a vztek. Nejen ženy, které byly přinuceny k potratu při druhém těhotenství, ale i Číňané, kterým úředníci odmítli vydat potřebné povolení.
Sedm let poté, co jí lékařskými kleštěmi vyňali z těla zabité dítě, cítí Jin stále úzkost. Co je však horší, už nemůže mít další děti. Oba manželé absolvovali řadu jednání o odškodnění, zatím jim to však nebylo nic platné.
Letos se dokonce rozhodli úřad pro plánování rodičovství v An-šanu zažalovat. Avšak odpovědní úředníci před soudem tvrdili: Ta žena dala k zákroku svolení. Odvolání k vyššímu soudu dosud není vyřízeno.
Dnes už mají zastání
Politika "jedno dítě do jedné rodiny" se dotkla většiny čínských rodin. Komunističtí úředníci, často pod tlakem nadřízených, na něž zase naléhali jejich nadřízení kvůli přísně sledovaným kvótám, vesměs neměli s "narušiteli" slitování.
Doba se však hodně změnila. Dnes je Čína rychle rostoucí mocností otevřenou vlivům z vnějšího světa a i obyčejní lidé, jako jsou Jang a Jin, se naučili vrchnosti odmlouvat. Navíc už nejsou sami. Na jejich straně stojí různí aktivisté a právníci, kteří dokumentují otřesné případy nucených potratů v sedmém, osmém či dokonce v devátém měsíci těhotenství.
Jang Čong-čchen dodnes přemýšlí, proč úředníci nakonec nevyslyšeli jeho prosby. Wang Čen, jeden z právníků, kteří mu pomáhají v soudní při, má jasno - protože nedal úplatek šéfovi místní komunistické strany, tak jak bylo obecným zvykem.
"Večeře nemohla stačit," citovala Wanga agentura AP. "Nic se neobejde bez úplatku, taková je situace v dnešní Číně. Jang byl hrozně naivní," dodal.
Nyní se už čínské úřady většinou tak radikálně nechovají ani na venkově. Země naopak politiku jednoho dítěte pozvolna a jakoby potajmu opouští.
Jedno dítě a dost!
Jak omezit porodnost:
Jako první upozornil na nebezpečí přelidnění demograf Ma Jing-čchu. V roce 1957 publikoval článek Nová populační teorie, v němž navrhl, jak přelidnění předejít. S komplexní populační politikou přišla vláda v 70. letech. Odehrávala se v duchu hesla "jedna dvojice, jedno dítě“.
Pokuty za děti
Zákon, který začal platit v roce 1979, umožňoval párům počít s podporou státu jen jednoho potomka. Na toho rodiče brali sociální podporu a měli i další výhody - lepší bydlení, zaměstnání a vzdělání dětí. Při dvou dětech ztrácely rodiny právo na státní příspěvky, při narození třetího musely platit „pokutu“. Antikoncepce i potraty byly zdarma.
Zákon měl úspěch
Politici takto významně omezili populační explozi. Uvádí se, že díky politice jednoho dítěte se narodilo až o 400 milionů Číňanů méně.
Demografický vývoj Číny:
1954 700 milionů obyvatel 1969 900 milionů 1974 1 miliarda 1988 1,2 miliardy 2005 1,3 miliardy Podle propočtů dosáhne Čína 1,5 miliardy obyvatel kolem roku 2035, pak má populace stagnovat a dokonce se snižovat.
Dostavily se jiné problémy
Přísná populační politika překroutila přirozený vývoj. Při povoleném jednom dítěti dávaly rodiny často přednost chlapci, děvčátka byla zabíjena. Miliony čínských mužů tak zůstávají "na ocet“. Populace výrazně stárne.
