Tři měsíce po demonstracích, které čínští vojáci utopili v krvi desítek Tibeťanů, chrámy na jihu provincie Gansu stále hlídají polovojenské jednotky. A zvláštní pracovní týmy dohlížejí na to, zda mniši řádně studují paragrafy čínského práva pro autonomní regiony nebo texty odsuzující dalajlamu.
Právě Jeho Svatost je totiž v očích Číňanů tím, kdo podněcoval tibetské nepokoje. - více o čínském přesvědčení o vině dalajlamy čtěte zde
"Nevěříme tomu, proč bychom měli?" ptá se Tibeťan ve tmavém farmářském oblečení nad knížkou, která v tibetštině a čínštině odsuzuje téma nezávislosti Tibetu.
Není se ani příliš co divit, další učebnice totiž obsahuje například kapitoly s poučením "Co se stalo při nepokojích v naší prefektuře" nebo "Jak se Tibet stal součástí Číny".
Zatím není jasné, v jakém rozměru Číňané zkoušky pro mnichy hodlají realizovat. V jižní oblasti Gannan se jim ale tibetští duchovní nevyhnou. "Nemají žádnou jinou možnost. Je to přesně to, čemu se říká ´nesvoboda´. My Tibeťané nemáme právo říkat nic," říká smutně jeden z obyvatel.
"Všechny nás považují za teroristy nebo přinejmenším separatisty, a říkají, že musíme milovat zemi," rozčiluje se mladý mnich. Pak "přepne" do čínštiny a učí se fráze, které po něm Číňané chtějí slyšet.
Kauce za mnicha: roční výdělek
Ačkoliv Gansu není přímo v Tibetu, obývá ji rozsáhlá tibetská komunita. Březnové nepokoje ve Lhase se promítly i zde. Na jihu Gansu Číňané zadrželi přes dva tisíce Tibeťanů. Většinu propustili do jednoho měsíce.
Zadržované mnichy ale Tibeťané museli vykoupit. Pět tisíc jüanů - asi 725 dolarů za mnicha je více, než si Tibeťan v Gansu vydělá za celý rok. Zatčené jedenáctileté děti příbuzní vypláceli "jen" třemi tisíci jüanů.
"Byl jsem vyděšený," řekl jeden z mnichů poté, co byl po deseti dnech propuštěn. "Když rodiny nemohly platit, půjčovaly si od ostatních. Má rodina prodala jaka."
Když dalajlama po nezdařeném povstání v roce 1959 uprchl do Indie, tibetské chrámy na jihu provincie Gansu Číňané vyrabovali. Obyvatelstvo přitom trpělo hlady, to když se velký kormidelník Mao Ce-tung snažil o politiku Velkého skoku.
Přestože čínská ústava zaručuje svobodu náboženství, v praxi je budhismus a ostatní víry pod kontrolou vládou zřízených společností.
