Dvanáctileté dívky v severní provincii Vietnamu Ha Giang (8. března 2012)

Dvanáctileté dívky v severní provincii Vietnamu Ha Giang (8. března 2012) | foto: Profimedia.cz

V Číně je nedostatek nevěst, pašeráci unášejí dívky z Vietnamu

  • 94
Kvůli politice jednoho dítěte je v Číně nedostatek mladých žen na vdávání. Situace tak vytvořila podhoubí pro organizované kriminální skupiny, které sotva třináctileté dívky unášejí z Vietnamu a draze prodávají Číňanům toužícím po manželství.

Mladá Vietnamka Lan si z noci, která změnila její život, pamatuje jen útržky. Večer se rozhodla jít na párty, na kterou ji pozval kamarád z internetu. Nikde nebyl problém, dokud se Lan nerozhodla, že už je unavená a chce jít domů.

V tu chvíli jí někdo podal další drink a Lan se probudila až v autě, kterým ji pašovali do Číny. „Když jsem se vzbudila, netušila jsem, že je to Čína,“ vypráví dívka reportérům CNN. Nejprve chtěla odejít, ale neměla kam. „V autě bylo více dívek, ale hlídali nás,“ pokračuje.

Lan pochází z jedné z vesnic na severu Vietnamu. Pro obchodníky s bílým masem jsou tyto vesnice nedaleko hranic s Čínou ideálním zdrojem pro podnikání. Vyhledávají zde naivní dívky, kterým často není víc než 13 let, přelstí je nebo zdrogují a poté dostanou přes hranice.

Mladé ženy jsou totiž v Číně cenná komodita. Politika jednoho dítěte, která má v Číně kořeny v sedmdesátých letech a měla zastavit boom porodnosti zavedený Mao Ce-tungem, nabourala během několika desetiletí demografickou strukturu země. Většina párů toužících po dítěti volila syna a tak je nyní v zemi mnoho Číňanů, kteří by se rádi oženili, ale není s kým.

Svatba s Číňankou navíc stojí hodně peněz. Muži musí podle tradice zaplatit drahý banket a koupit pro nevěstu dům. „Proto se snaží importovat ženy ze sousedních zemí, včetně Vietnamu,“ vysvětluje Ha Thi Van Khanhová, která ve Vietnamu koordinuje projekt OSN na potírání obchodu s lidmi.

Zákazník zaplatí za manželku kolem 3 tisíc dolarů (asi 72 tisíc korun). Poptávka po Vietnamkách je přitom především díky kulturní blízkosti obou zemí vysoká. Pašerákům tak holčičky prodávají často příbuzní nebo přátelé rodiny.

Utekla, ale její dítě v Číně zůstalo

Nguyen, další z obětí organizovaného zločinu, bylo teprve 16 let, když ji kamarád jejího přítele zdrogoval a odvezl do Číny. Nguyen se přesto nechtěla vzdát a žít v nuceném manželství. Tři měsíce trpěla bití, hladovky i hrozby smrtí. Nakonec však povolila. Manžel na ni byl sice hodný, ale myšlenky na útěk ji nikdy neopustily. „Moje touha vrátit se domů byla nepopsatelná. Souhlasila jsem, že si toho muže vezmu, ale nemůžu zůstat s cizincem, ke kterému nic necítím,“ popsala.

Její tchýně si brzy všimla chladného dívčina chování a vrátila ji pašerákům, kteří jim vrátili peníze. Pro Nguyen tím však utrpení neskončilo. Pašeráci ji obratem přinutili do dalšího manželství. Nakonec se jí povedlo s pomocí Lan utéct. Po dvou letech odešly ze svých domácností, vzaly si taxi a odjely na policii. Bály se, že je rodiny manželů vystopují, ale policie jim nakonec pomohla domů do Vietnamu.

Za vykoupení z manželství však dívky zaplatily vysokou cenu. Obě nechaly v Číně své děti. Lan doufá, že jednou uvidí svou dceru znovu a dostane šanci se jí omluvit. „Doufám, že bude mít lepší život,“ utěšuje se Lan.

Pašeráci zneužívají naivity dívek

Nezisková organizace Pacific Links Foundation (PALS) se snaží obětem obchodu s bílým masem pomoct. Ve školách a mezi veřejností šíří osvětu, aby organizovanému zločinu v oblasti předcházela. Pro ženy, které si prošly martyriem, kdy byly prodány jako zboží do ciziny, vede potom speciální centra pomoci. Jedno na jihu Vietnamu u hranic s Kambodžou v provincii An Giang a druhé na severu ve městě Lao Cai. Dívky zde zůstávají dva až tři roky, chodí do školy, na terapii uměním, učí se vařit a šít nebo starat o zahradu. Domovy PALs prošly za 14 let fungování více než čtyři stovky žen.

Podle Organizace OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), která zpracovává globální zprávy o obchodování s lidmi, je však třeba se zaměřit nejen na pomoc obětem, ale i na prevenci a pronásledování pachatelů. Šíření povědomosti o problému, a to především v chudých zemědělských oblastech, může hodně pomoct. „Učitelka na škole nám říkala o pašování lidí, ale tehdy nás nenapadlo, že by se to mohlo stát nám,“ vzpomínají Nguyen a Lan svorně.

Dalším způsobem, jak zločinci chytají dívky do sítí zločinného spolčení, je nabídka dobře placené práce v zahraničí. Když reportéři CNN mluvili s oběťmi pašeráků, které se podařilo policii zadržet na hranicích, byly mezi nimi teprve 14leté dívky. Ty se do osidel zločinců dostaly právě kvůli nabídce dobře placené práce. Soused z vesnice jim nabídl, že si mohou v Číně snadno vydělat 600 dolarů (asi 14 300 korun) a dívky mu uvěřily. V Číně by je přitom čekal stejný osud jako Nguyen a Lan, nebo by byly prodány do nevěstinců.

Podle vietnamského ministerstva vnitra je každý rok takto uneseno až 9 tisíc žen. Někdy se podaří dívky zachránit i po překročení hranic díky dlouholeté spolupráci čínské a vietnamské policie. „Ženy už jsme nalezly i daleko v Číně, v nevěstincích, kde byly nucené k prostituci,“ vysvětlil šéf sociální služby v Lao Cai Nguyen Tuong Long. Často je však hlavním problémem, že se o unesených dívkách vůbec neví.

Trasy obchodu s lidmi na hranicích Vietnamu. (10/2008)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video