Ti šťastnější se při nedávné velké razii stačili ukrýt na ghanských kakaových plantážích, ale 169 ilegálních čínských hledačů zlata takové štěstí nemělo. Místní policie je zatkla a nařídila jim odchod ze země. Místo zajištění budoucnosti pro své rodiny, které zůstaly v Číně, se tak domů vrátí ještě chudší.
Nedávný zátah na ilegální hledače zlata je velkým obratem v jinak harmonických mezinárodních vztazích Číny a Ghany. Africký stát velké světové velmoci poskytuje nerostná bohatství, Čína pak na oplátku zpětně investuje do rozvoje ghanské infrastruktury, výstavby mrakodrapů, vládních budov a dokonce i stadionů. Právě na tuto práci posílají do vzdálené země čínské dělníky, kteří ve své vlasti mnohdy přežívají na hranici chudoby.
Tito dělníci pak hledají v těžbě zlata možnost, jak lehce zbohatnout. Riskantní podnik jim však v posledních dnech spíše uškodil. Po masivním zátahu jich policie mnoho pozatýkala a zároveň pohrozila všem ostatním, že je nečeká nic jiného než vyhoštění ze země.
Po zátazích vojáku nezbude zlatokopům téměř nic
Vláda dokonce do boje proti čínským zlatokopům poslala i vojáky. A ti mají podle všeho do mírného a přiměřeného přístupu hodně daleko. "Vojáci rozbili okna a vtrhli k nám do pokoje. Pořád křičeli, abychom se pohnuli. 'Rychle, rychle,rychle' opakovali," popisuje bleskový zásah z 2. června manželka jednoho ze zlatokopů, která serveru nytimes.com prozradila jen své příjmení Chuang.
Zatčením však zátahy vojáků podle výpovědi mnoha Číňanů nekončí. Neptají se, zda se jedná o zlatokopy, jednoduše vezmou veškerou hotovost, kterou u zadržených najdou. V mnoha případech pak zabavili i vozidla. Chuang se svěřila, že ji jeden z vojáků dokonce uhodil.
Chuang byla po zátahu odvedena do lokální věznice, brzy se však dokázala vyplatit a dostala se na svobodu. Ostatní zadržení takové štěstí neměli a byli převezeni do detenčního centra v hlavním městě Accra.
Chceme se jen vrátit do Číny
Za pravdu dává Chuang i 34letý Š' Ťien, původem z čínské provincie Kuang-si. Ten se před zátahem vojáků snažil ukrýt na jedné z kakaových plantáží. "Skrývali jsme se tam tři dny. Nebylo tam skoro žádné jídlo. Když přišla policie a vojáci, vzali všechno, co mělo nějakou cenu - zlato i hotovost. Pak vzali naftu, kterou jsme poháněli generátory a zapálili všechno naše vybavení," vypráví Kuang-si.
Skupiny těžařů se v poslední době musí přesouvat téměř každý den. Jakmile je zpozorují vesničané, okamžitě je prý udají policii. Mnozí z nich se již rozhodli, že takto dál žít nebudou a Ghanu chtějí opustit. Jejich cesty nyní vedou do hlavního města. "Doufáme, že se pak dostaneme domů. Už nic nechceme, jen se bezpečně dostat do Číny," vysvětluje manželka jednoho ze zlatokopů.
Mnoho Číňanů se však ke svým rodinám bude vracet s prázdnou. V Ghaně hledali bohatství, ale podle svých slov spíše zchudli. "Pracoval jsem zde jen asi dva měsíce. Dokonce jsem nenašel ani žádné zlato. Po zátazích policie mi nic nezůstalo," smutní Pchan Chua-žung. A podle všeho není sám.
