V noci na 4. června 1989 na náměstí vjely tanky a vojáci shromáždění rozprášili. Zemřely stovky a možná tisíce lidí, tyto údaje jsou však založené jen na odhadech.
Události na náměstí Tchien-an-men pro Čínu zůstávají velmi citlivým tématem a jakékoli vzpomínkové akce, ať už veřejné nebo soukromé, jsou zakázány. Vláda rovněž cenzuruje veškeré zmínky o masakru na internetu.
Podle agentury AFP policie v sobotu zadržela nebo dala pod dohled řadu opozičních aktivistů a bojovníků za lidská práva. Při vstupu na náměstí byli zadrženi i reportéři agentury AP, které policisté z místa vykázali kvůli údajnému chybějícímu povolení.
Šestice aktivistů včetně básníka Liang Tchaj-pchinga byla zadržena už ve čtvrtek za to, že zorganizovala soukromou vzpomínku na čtvrtého června. Podle dostupných informací byli zadržení obviněni, že se snažili „vyprovokovat spory a potíže“.
Minulou neděli se na náměstí podařilo proniknout malé skupině lidí, kteří měli na tričkách nápisy odsuzující masakr. Mezi nimi byl i bývalý malíř pokojů Čchi Č’-jung, který kvůli střelbě vojáků přišel o nohu.
Stejně jako v jiných letech jsou pod přísným dohledem také Matky z Tchien-an-men - skupina rodičů, kteří během krvavého zákroku ozbrojených sil přišli o děti. Na rozkaz úřadů nesmějí během výročí opustit své domovy, nebo naopak musejí odjet z hlavního města. Čínská vláda opětovně odmítla jejich požadavek na to, aby zajistila nezávislé evidování počtu těch, kteří během povstání zemřeli nebo byli zraněni.
Postavte se historickému dění čelem, vyzývá Čínu Tchaj-wan
Velké vzpomínkové akce se tak v sobotu plánují pouze v částečně autonomním Hongkongu a na Tchaj-wanu, kde řada bývalých studentských vůdců našla útočiště.
Tchajwanská vláda Čínu vyzvala, aby se „událostem ze 4. června postavila čelem a zhojila historické jizvy“. Podobně se vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí, podle kterého by Čína měla zveřejnit počty obětí masakru a ukončit cenzuru diskuzí, které se ho týkají.
Na slavnosti za svitu svíček v hongkongském parku čekali pořadatelé na 100 000 lidí, přestože vysokoškolští studenti se rozhodli raději uspořádat debaty o budoucnost Hongkongu. To podle agentury AP svědčí o prohlubujícím se sporu mezi mladší a starší generací demokratických aktivistů po předloňských protestech proti rozhodnutí Pekingu o volebních omezeních v této někdejší britské kolonii.
Organizátoři sobotní akce žádali, aby Peking přehodnotil názor na Tchien-an-men coby kontrarevoluční vzpouru a také vyzvali ke zrušení vlády jedné strany. Studentští vůdci naopak už nepovažují za realistické bojovat za demokracii v Číně.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing v pátek uvedla, že Čína už dávno dosáhla jasného závěru v otázce politických nepokojů v roce 1989. Ekonomický rozvoj země v následujícíh letech podle ní dokazuje, že „cesta socialismu, kterou si (Čína) zvolila, je v souladu se základními zájmy čínského lidu a reprezentuje přání, které všichni sdílejí“.
