Na vojenské přehlídce byly představeny nejmodernější zbraně, které Čína má, mezi nimi i mezikontinentální balistická raketa DF-31 nebo rakety krátkého doletu DF-11 a DF-15, které mají jadernou optiku a mohly by být použity v případném konfliktu s Tchaj-wanem. Raketa DF-31 s doletem 8000 kilometrů byla vyzkoušena letos v srpnu.
Náměstím také pochodovaly ženské vojenské jednotky v šarlatových baretech a v závěrečném finále bylo vypuštěno padesát tisíc bílých holubic.
|
DNEŠNÍ ČÍNA V ČÍSLECH |
Prezident se v projevu slavnostně zavázal, že se zasadí o sjednocení v Tchaj-wanem. "Budeme pokračovat v politice mírového sjednocení a dosáhneme sjednocení Tchaj-wanu s kontinentem," řekl prezident z místa, odkud Mao Ce-tung 1. října 1949 vyhlásil Čínskou lidovou republiku. "Opětné sjednocení vlasti a zachování jejích bezpečnosti jsou základem velkého obrození čínského národa a nezvratné vůle všeho čínského lidu," řekl Ťiang.
Místopředseda tchajwanské Rady pro záležitosti pevniny Šeu Ke-šeng reagoval na Ťiangovo prohlášení výzvou, aby Čína uznala faktické rozdělení a přistoupila na vzájemné usmíření prostřednictvím dialogu. Připomněl, že Tchaj-pej uznala v roce 1991 suverenitu komunistického režimu nad pevninskou Čínou a ten by tudíž měl učinit totéž. Ostrovní stát zatím bezvýsledně požadoval na OSN podobné uznání, jako v případě rozděleného Německa či Koreje, u nichž byly či ještě jsou uznávány obě vlády - komunistická a demokratická. Peking to vždy odmítal s tím, že situace Tchaj-wanu je "rozdílná".
Oslavy založení ČLR může více než miliarda čínských obyvatel sledovat v přímém televizním přenosu. V celém městě byla přijata přísná bezpečnostní opatření a byla zpřísněna kontrola totožnosti obyvatel. To vše má zabránit případným projevům odporu proti režimu i přísunu zbraní a výbušnin do metropole.
Lidé dostali větší plat a město prošlo renovací
K pozdvižení nálady dostali mnozí obyvatelé větší plat. A navíc se mohou poprvé u zhluboka nadechnout. Ocelárna, továrny a další velcí znečišťovatelé ovzduší ve městě už zastavili provoz, a tedy i emisi jedovatých plynů. Obloha nad Pekingem, který jinak patří k městům z nejvíce znečištěným ovzduším na světě vůbec, je teď tak jasná jako ještě nikdy.
Celé město kromě toho prošlo renovací. Stavěly se nové vozovky a rozšiřovaly staré, strhávaly se domy a jiné dostávaly nové fasády, budovaly se lávky pro pěší a nově dláždily chodníky, sely se trávníky, nově osazovaly parky a rozestavovaly lavičky. K výročnímu dni je konečně schopno provozu už dávno potřebné letiště a téměř hotova nová linka metra. Všechno, co se dlouhou dobu zanedbávalo, se najednou čistí a nablýskává do nejvyššího lesku.
To všechno stálo údajně více než 100 miliard jüanů. Peníze ale nehrají vůbec roli, vždyť vláda už několik měsíců oživuje hospodářství konjunkturálními injekcemi do infrastruktury. A tak může Peking vydat miliardy i ve prospěch svých obyvatel a na počest komunistické strany.
Žádnou radost nepřinášejí chystané oslavy například dělníkům, kteří nemají povolení k pobytu v metropoli, už léta tam ale vděčně vykonávají špinavé práce, k nimž by se její "právoplatní" obyvatelé nesnížili. Už týdny totiž policie pročesává továrny a dílny a provádí kontroly na ulicích. Kdo je dopaden, putuje do tábora mimo hranice města, kde ale musí napřed zase pracovat, aby si vydělal na jízdenku na vlak do své rodné vesnice.
Radost nemají ani mnozí soukromí podnikatelé, kteří si s mlčenlivým souhlasem úřadů draze pronajali malé obchůdky, které však najednou musejí být jako "ilegální stavby" v zájmu zkrášlení města strženy. Nebo obyvatelé tradičních pekingských uliček, které musely udělat místo novým výstavním městským třídám. Stěžují si i nezaměstnaní nebo pracující, žijící z "almužen" svých zaměstnavatelů, jak to, že se na oslavy může vydat tolik peněz. Ne náhodou je přesná výše výdajů státním tajemstvím.
Peking hlídá desetitisíce policistů
Rozdaly se miliony květináčů. Prapory vlají. Z opatrnosti se hned rozdělovaly i transparenty s hesly - mimo jiné i stejnými jako před padesáti lety: "Ať dlouho žije Mao Ce-tung" nebo "Ať dlouho žije velká komunistická strana". Do Pekingu byly převeleny desetitisíce policistů. Hotely na třídě Dlouhého klidu sice v den přehlídky nabízejí pokoje za 1000 dolarů, hostům bylo ale sděleno, že se v nich v době konání přehlídky nesmějí z bezpečnostních důvodů zdržovat.
Mobilní telefony a letecká naváděcí zařízení zcela utichnou, protože veškeré takové spojení bude přerušeno - údajně aby nebyl rušen radiový kontakt s vojenskými stíhačkami, které budou hřmít nad Pekingem. Poprvé má být na přehlídce představen letoun Létající Leopard čínské výroby a jako demonstrace propagandistické velmoci Číny se má objevit i raketa země-země dlouhého doletu typu Dong Feng-31 (Východní vítr), která má být údajně schopna doletět až do USA.
| Největší historické mezníky: 1949: 1. října vyhlásil Mao Ce-tung na náměstí Tchien-an-men vznik lidové Číny. Jeho protivník, generál Čankajšek, odjel se starou vládou na Tchaj-wan. 1950: Pozemková reforma, čínská armáda okupuje Tibet. 1958: Začíná politika Velkého skoku. V jejím důsledku, především na hladomor, umírá až 30 milionů lidí. 1959: Revolta v Tibetu, dalajlama prchá do Indie. 1964: Čína zkouší první atomovou bombu. 1966-76: Velká proletářská kulturní revoluce, země propadá chaosu a je na pokraji kolapsu. 1976: Umírají charismatičtí vůdci země: "Velký kormidelník" Mao Ce-tung i premiér Čou-En-laj. 1978: Teng Siao-pching vyhlašuje Čtyři modernizace. Čína se otevírá některým ekonomickým reformám. 1979: Země navazuje oficiální styky s USA. 1989: Prodemokratické hnutí. Je ukončeno zásahem armády, nejvíce obětí na náměstí Tchien-an-men a v jeho okolí. 1997: Umírá "otec čínských reforem" Teng Siao-pching, britský Hongkong se vrací pod správu Pekingu. 1999: Čínou otřásly protesty sekty Fa-lung-kung. NATO bombarduje v květnu ambasádu ČLR v Bělehradě, v pátek 1. 10. země oslavila 50. výročí vítězství komunistické moci, 20. prosince přejde pod čínskou správu portugalské Macao. |
 Vojáci se připravují na oslavy 50. výročí zrodu Čínské lidové republiky. |
 Čínští vojáci pochodují na náměstí Tchien-an-men v Pekingu u příležitosti oslav 50. výročí založení Čínské lidové republiky |
 Prezident a šéf komunistické strany Ťiang Ce-min mává vojákům před slavnostní přehlídkou v Pekingu |
 Vojenská přehlídka na pekingském náměstí Tchien-an-men k 50. výročí založení Čínské lidové republiky |
 Padesáti dělovými salvami, vztyčením státní vlajky nad hlavami desetitisíců lidí na hlavním náměstí Tchien-an-men začaly v Pekingu mohutné oslavy 50. výročí založení Čínské lidové republiky |
