Odborníci z pekingské Státní laboratoře kmenových buněk a reprodukční biologie geneticky upravili opičí buňky, aby produkovaly fluorescenční protein, který vědcům umožňuje buňky sledovat.
Zvířata s lidskými orgány dostala zelenou. Japonsko posunuje hranice |
Výzkumníci následně odstranili kmenové buňky z modifikovaných buněk a pět dní po umělém oplodnění (IVF) je vpravili do více než čtyř tisíc prasečích embryí, ze kterých přežilo a následně se narodilo deset selat.
Jen dvě z nich byly chimérami. Opičí buňky u nich byly podle listu The Independent rozptýleny v poměru jedna ku tisíci až jedna ku deseti tisícům.
Všechna selata nicméně z neznámých důvodů uhynula asi týden po narození. Podle vědců pravděpodobně může za jejich smrt proces umělého oplodnění (IVF), protože tato technika nefunguje u prasat tak dobře, jako například u lidí.
„Je to vůbec první zpráva o úspěšném vytvoření chiméry prasete a opice,“ uvedl pro magazín New Scientist vedoucí vědeckého týmu Tang Hai. Cílem výzkumu je podle něj pěstování umělých lidských orgánů ve zvířatech. Připouští však, že k jeho dosažení vede ještě dlouhá a trnitá cesta.
Jeho tým se nyní zaměří na opakování pokusů, aby se jim podařilo vytvořit zdravá zvířata, která budou mít vyšší koncentraci opičí DNA. Cílem je vyprodukovat prasata, která budou mít alespoň jeden vnitřní orgán tvořený výhradně buňkami primátů.
Hybridi prasete a opice však nejsou prvními vytvořenými chimérami. Tým vědců z kalifornského Salkova institutu vytvořil před dvěma lety hybrida člověka a prasete. V tomto případě připadala na sto tisíc prasečích buněk jedna lidská.
Z etických důvodů byla však embrya po měsíci zničena. Vědci se totiž obávali, že by chiméra mohla mít částečně lidský mozek. Právě to je jeden z důvodů, proč se Haiův tým rozhodl pracovat raději s opičími než lidskými buňkami.