Čínské úřady dosud neoznámily, kdy přesně se start uskuteční. Sdělily jen, že to bude kdykoli v období mezi středou až pátkem. Podle tamních médií odstartuje loď zřejmě ve středu.
V pondělí letová kontrola simulovala úspěšně start rakety a plnila plavidlo palivem. Poté zahájila poslední odpočítávání.
V úterý má na kosmodrom přiletět čínský prezident Chu Ťin-tchao a setká se s prvním čínským kosmonautem. Jeho totožnost ale Čína stále tají.
"Poletí astronaut číslo jedna," oznámila oficiální tisková agentura Nová Čína. Je to zatím nejspolehlivější potvrzení, že do kosmu poletí jen jeden člověk.
V případě úspěchu se Čína stane po Rusku (bývalém Sovětském svazu) a USA třetí zemí, která vyšle do vesmíru vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.
Přímý přenos nebude
Přes miliardu obyvatel Číny šanci sledovat historický okamžik v přímém přenosu nedostane. Přestože tamní televizní stanice CCTV na to byla připravena, přenos se neuskuteční.
|
MULTIMÉDIA |
|
VŠE O LETU PŘED STARTEM |
"Tato událost nebude přenášena přímo. Činitelé odpovědní za start si to nepřáli," řekl agentuře AFP zaměstnanec CCTV, který si nepřál být jmenován. "Televize odvysílá obrázky, jakmile bude moci," dodal.
Čínská televize začala od počátku týdne povzbuzovat zájem veřejnosti o vesmírné cesty, když odvysílala dokument o čínském národním kosmickém programu a přehled klasických západních "vesmírných" filmů.
Zůstává otázka: kdo poletí?
Peking stále neuvedl, kdo na palubě lodi Šen-čou-5 poletí. Ze čtrnácti kandidátů se do užšího výběru dostala trojice, která na počátku týdne dorazila na kosmodrom Ťiou-čchüan v poušti Gobi.
Experti dávají největší šance Čchenu Lungovi. Byl prvním z kosmonautů, který prošel kompletním výcvikem a kterého čínské úřady letos v březnu oficiálně představily veřejnosti.
První Číňan ve vesmíru si už vydobyl nové označení - tchajkonaut. Vychází z čínského výrazu tchaj-kchung - vesmír (v čínském přepisu do latinky taikong) a může se zařadit vedle amerických astronautů a ruských kosmonautů.
Čtrnáct obletů Nebeské lodi
Loď Šen-čou-5 (Kouzelná, Božská či Nebeská loď, Posvátné plavidlo) by měla být vypuštěna na oběžnou dráhu ve výšce 200 kilometrů nad zemí. Do vesmíru ji má vynést raketa Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod).
|
ČÍŇANA BUDOU ŽIVIT |
| Ať už poletí za Čínu do vesmíru kdokoli, může se těšit na dvacet typických čínských pokrmů. Mezi specialitami, které vybral tým šéfkuchařů, lze najít například vepřové kostičky s česnekovou omáčkou či smažené kuře. Hlavní chod by se měl servírovat se speciálně připravenou vakuovanou rýží. Po jídle se bude podávat zelený čaj "pro povzbuzení ducha". |
První zprávy hovořily jen o jednom devadesátiminutovém obletu Země, ovšem podle posledních informací by Šen-čou-5 měla obletět planetu čtrnáctkrát. Kosmonaut tak stráví ve vesmíru přibližně 21 hodin.
Loď by pak měla přistát na severu Číny v oblasti Vnitřní Mongolsko.
Šen-čou je postavená na stejném základě jako ruský třímístný Sojuz, což vzbudilo dojem, že by Čína mohla poslat napoprvé do vesmíru až tři kosmonauty.
DALŠÍ INFORMACE V ČLÁNKU
Čína se stane kosmickou velmocí
 Žena s dítětem si prohlížejí ve vesmírném muzeu v Hongkongu obrázek první čínské lodi s lidskou posádkou nazvanou Šen-čou-5. (10. října 2003) |
 Kurátor vesmírného muzea v Hongkongu ukazuje na raketu Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod), která vynese do vesmíru první čínskou lodi s lidskou posádkou nazvanou Šen-čou-5. (10. října 2003) |
 Raketa Čchang-čeng-2F, která vynese do vesmíru loď Šen-čou-5 s prvním čínskou lidskou posádkou, je připravena na kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. (9. října 2003) |
 Raketa Čchang-čeng-2F, která vynese do vesmíru loď Šen-čou-5 s prvním čínskou lidskou posádkou, je připravena na kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. (9. října 2003) |
 Dělníci opravují silnici vedoucí ke kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
 Vojenský radar nedaleko kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
 Armádní vrtulníky stojí na základně nedaleko kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
