V předcházejících čtyřech desetiletích to dokázaly jen Spojené státy a Rusko, respektive Sovětský svaz.
Hongkongský list Wen Wei Po s odvoláním na čínské zdroje blízké vládě ve středu napsal, že by historická chvíle měla nastat už krátce po 14. říjnu, kdy končí jednání čínského stranického vedení.
Pokud bude všechno probíhat podle předpokladů, bude vesmírná mise pro nejlidnatější zemi světa znamenat obrovský úspěch. A svět tak zároveň dostane zřetelný signál: Přicházíme, jsme silní a schopní, řeči o Číně jako budoucí supervelmoci nejsou žádným prázdným tlacháním.
Tomu, aby se říše středu nyní zařadila po jejich bok, už prakticky nic nebrání. Její vědci úspěšně vyzkoušeli start i návrat čtyř vesmírných lodí, zatím bez lidí.
Pro Čínu má být let prvního kosmonauta pouhým začátkem. Její vesmírný program se podle všeho dlouho nespokojí jenom s poletováním po oběžné dráze. Naopak, plány mají v Pekingu značně velkorysé.
Má se pokračovat prací na vybudování vlastní vesmírné stanice, a především urychlit přípravu letu na Měsíc, který by se měl výhledově uskutečnit někdy kolem roku 2010. "Výzkum vesmíru bude mít v 21. století takový význam jako elektřina a ropa ve století devatenáctém," řekl nedávno oficiálnímu čínskému listu People's Daily teoretický fyzik Tin Süe-šen, označovaný za otce čínského kosmického programu.
Mnozí odborníci nicméně soudí, že zejména v otázce plánování výprav na Měsíc a snad ještě dál se Číňané dosti přeceňují. Vždyť dnes takové ambice, finančně i technologicky nesmírně náročné, nemají ani bohaté Spojené státy se svou širokou vědeckotechnickou základnou.
Konkrétní přípravy říjnové průlomové kosmické mise provází v Číně to nejpřísnější utajení, detailů je dosud známo jen poskrovnu. Nejenže úřady tají konkrétní datum, není ani známo, kolik lidí na palubě kosmické lodi Šen-čou V vlastně nakonec vzlétne. Hovoří se o jednom či maximálně třech.
Kdo se stane hrdinou?
Rovněž se zatím neví, kdo se stane prvním tchajkonautem, novým nesmrtelným hrdinou pro 1,3 miliardy dychtivých Číňanů. V Číně podle výrazu tchaj-kchung, vesmír, označují členy kosmických posádek, jež tak chtějí odlišit od ruských kosmonautů či amerických astronautů.
Někteří pozorovatelé spekulují, že "čínským Remkem" by se mohl stát Čchen Lung. Byl totiž zatím jediným ze čtrnácti kosmonautů, kteří údajně prošli kompletním výcvikem a kterého čínské úřady letos v březnu oficiálně představily veřejnosti.
Toto "podezření" přiživil i deník People's Daily, který minulý týden napsal: "Ačkoliv je loď připravena pro tři členy posádky, bude ji zřejmě pilotovat jediný kosmonaut."
První čínský tchajkonaut vzlétne na oběžnou dráhu kolem Země dvaačtyřicet let poté, co svět šokoval let Rusa Jurije Gagarina. Přesto i po tak dlouhé době bude znamenat významný historický mezník. Členové nejvyššího čínského vedení si toho jsou velice dobře vědomi.
Pro ně je vypuštění vlastního muže do vesmíru v prvé řadě politickou záležitostí. "Je to čistě politická věc, je to demonstrace schopností," citoval prestižní týdeník Far Eastern Economic Review experta Davida Bakera. "Čína si tak přikládá k ústům megafon a křičí do celého světa: Jsme toho schopni, berte nás velice vážně."
Pro zemi, o níž se obecně hovoří jako o budoucí supervelmoci a která jediná bude moci konkurovat Spojeným státům, je kosmická expedice s lidskou posádkou vysoce prestižní věcí.
Režim nelituje obrovské energie a sebevětších finančních částek na vývoj potřebných technologií. "Velký skok" do vesmíru má podle vůdců zvýšit globální věhlas Číny a předvést světu obří pokrok, jaký země prodělala pod "osvíceným" vedením všemocné komunistické strany.
O prestiž jde v první řadě
"Úspěšný start pilotované lodi Šen-čou V by Čínu katapultoval mezi země, které jsou schopny dokázat ve vesmíru smělé činy," napsal v redakčním úvodníku oficiální list People's Daily vycházející v angličtině.
Čínská snaha o dobývání kosmu má přirozeně i další motivy. Je to třeba touha po větších ziscích z velice výnosného obchodu se satelity a jistě ji pohánějí i další výhody plynoucí z využívání kosmických technologií.
Gigantickou zemi rovněž znepokojují americké plány na vybudování národní raketové obrany a snahy militarizovat vesmír. "Ve vesmíru probíhají nové závody ve zbrojení a zde se Čína musí mít na pozoru," citoval čínský tisk nejmenovaného činitele tamního ministerstva zahraničí.
