Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa

  21:00aktualizováno  21:00
Čínské firmy za zády Moskvy masivně vytěžují lesy na Sibiři. Zatímco Rusko zákonem omezuje vlastní vývozce dřeva, čínští dřevaři využívají trhlin v systému a surovinu si za zlomek ceny exportují sami. O jejich často nelegální činnosti v řídce osídlených oblastech se ale v Moskvě nemluví. Neregulovaná těžba mezitím dělá z ruské tajgy pustinu, varují svorně aktivisté, odborníci i ruská média.

Číňané nelegálně vytěžují ruské lesy. (31. srpna 2009) | foto: Profimedia.cz

Na začátku léta odjel ruský bloger Pavel Pashkov do odlehlých míst sibiřské tajgy, aby prozkoumal údajné nadměrné kácení lesů ruskými podnikateli. Ke svému překvapení zde ale na skoro žádné nenarazil „Naše firmy už na Sibiři nevlastní téměř žádné podniky. Jsou to čínské podniky, které kácejí ruské lesy a odvážejí do Číny,“ popsal Paškov ruskému deníku Nové zprávy. 

Rusko je pro Čínu největším dovozcem dřeva. Podle dat OSN ho jen za rok 2017 odkoupila Čína 22 milionů tun. Odborníci ale varují, že  až 70 procent dřeva číňané těží na Sibiři nelegálně, objem pokácených stromů je tak ve skutečnosti mnohém větší. Jeho ceny jsou naopak abnormálně nízké, a to i ty oficiální.

Na koci loňského roku si čínská společnost Jingye International Investment Company LLC pronajala na půl století 137 tisíc hektarů lesa v Tomské oblasti. Její náklady činily závratných 1,26 miliardy rublů. Když ale novináři deníku Rusmonitor  přepočetli zdánlivě astronomickou částku na objem dřeva a jeho prodejní cenu, zjistili, že číňané platí pouhého 0,5 procenta standardní ceny. 

Situaci zhoršuje skutečnost, že si firmy vybírají pozemky k těžbě v nejméně přístupných oblastech tajgy. „Pronajmout si jeden hektar a nepozorovaně pokácet dva, to je na Sibiři běžná praxe,“ píše list Rusmonitor. Čínská společnost CJSC RosKitInvest si přitom jen v Tomské oblasti takto pronajala jeden a půl milionu hektarů lesa. 

F (2007)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2007. Zdroj: Google Timelapse

F (2016)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2016. Zdroj: Google Timelapse

Moskva až na Sibiř nedohlédne. Číňané to vědí

V roce 2013 aktivisté z organizace Řeky bez hranic narazili na staveniště obřího dřevařského komplexu Amazar v Zabajkalské oblasti. Spotřebovat měl tolik vody, že k němu jeho majitel, čínská společnost ZJR, na nedaleké řece zbudovala celou vlastní přehradu. Okolnímu ekosystém tím zasadila téměř smrtelnou ránu. Celý komplex totiž firma zbudovala bez posudků na dopady životního prostředí, nebo alespoň diskuse s místními obyvateli. 

Projekt se aktivistům podařilo zastavit letos, těsně před zahájením dřevotěžby. O existenci mnoha dalších ale nemusejí mít ani tušení. Zodpovědnost za zachování sibiřské tajgy totiž při reformě lesnictví v roce 2006 Moskva přesunula z centra na regionální vlády. Chudé oblasti jsou ale daleko ochotnější shválit ekologicky závadné projekty jen proto, aby přilákaly investory. Svoji roli tu sehrává i korupce. 

Čínská i ruská strana využívají toho, že v odlehlých částech Sibiře se ilegální jednání odhalí jen zřídka. Některé regionální vlády tak nechtějí po číňanech dokonce ani licence k těžbě. Zároveň zde není populární utrácet peníze za plat profesionálních lesníků, a tak po reformách z minulé dekády jejich počet dramaticky klesnul. Na tajgu teď téměř nikdo nedohlíží. Obě opatření tak tvoří ideální kombinaci pro rozvoj ilegální těžby a pašeráctví. 

D (2007)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2007. Zdroj: Google Timelapse 

D (2016)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2016. Zdroj: Google Timelapse 

Jako Amazonský prales. Mizení tajgy pozná celá planeta

Ze všech problematických aspektů čínskéh chování ruskou tajgu nejvíce ohrožuje fakt, že firmy pokácené lesy neobnovují. „Čínští dřevaři po těžbě nevysazují nové stromy, přestože jim to ukládají ruské zákony,“ popisuje aktivista Paškov. Vykácení tajgy „do hola“ přitom může způsobit ekologickou katastrofu. 

Podle výzkumu z ruského Jakutsku se vykácená tajga v letních měsících otepluje na dvojnásobek. Po většinu roku zmrzlá půda pak v létě taje do nezvyklých hloubek. V oblastech vznikají mokřady, více vody se také odpaří, a produkci kyslíku nahrazuje uvolňování oxidu uhličitého, kterého zmrzlá půda na Sibiři zadržuje obrovské mnoství.

V souhrnu rozsáhlá deforestace nevratně mění půdu, vytlačuje z oblastí původní rostliny a živočichy, a razantně urychluje globální oteplování. Mizící lesy také do velké míry přispívají k požárům v těch zbývajících. 

Na těžbu doplácí také divoká zvířata, především ta, na která dřevaři při práci narazí. Ruské pohraniční kontroly běžně zadržují čísnké kuplíře, kteří přes hranice převážejí kůže a části těl stovek medvědů, sobů nebo sobolů, píší ruská média. 

B (2007)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2007. Zdroj: Google Timelapse

B (2016)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2016. Zdroj: Google Timelapse

Co z toho mají Rusové? Vůbec nic

Hrozbu ekologické katastrofy na Sibiři překvapivě nevyvažuje ani finanční zisk, pomineme-li příjmy jednotlivců. Odborníci, aktivisté a média se shodují, že ruská ekonomika na rozsáhlé čínské dřevotěžbě pouze tratí. 

V roce 2008 slíbil čínský gigant RosKitInvest v Tomské oblasti investovat 30 miliard rublů. Do roku 2022 zde měl postavit deset velkých podniků na zpracování dřeva, včetně dřevoobrábění a nábytkářství, a vytvořit tak stovky pracovních míst. Do dneška firma postavila jen dva závody, jeden na dýhu, druhý na ploché desky. Pracují v nich převážně Číňané.

Čínské těžařské firmy totiž údajně vytvářejí pracovní místa zase jen pro své krajany. Ačkoliv na Sibiři působí už přes pět set čínských společeností, pracovní příležitosti zde pro místní nevznikly, zato přibyly stížnosti na rozsáhlou imigraci Číňanů. Podle analytičky Vity Spivakové z ruského výzkumného centra Carnegie tyto firmy k dřevotěžbě nevyužívají ani ruské stroje. Levněji vyjde dovézt si přes hranice vlastní.

„Číňané nejenže skupují ruské lesy. Vytvořili svůj vlastní zpracovatelský systém, ze kterého neprofituje snad žádný Rus,“ došel ke stejným závěrům aktivista Paškov. 

A (2007)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2007. Zdroj: Google Timelapse

A (2016)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2016. Zdroj: Google Timelapse

Kdo za to může?

Podle Spivakové ale Ruské podnikatele z dřevařského průmyslu překvapivě vystrnadila samotná Moskva. V roce 2007 se Kreml rozhodl podpořit svůj zpracovatelský a nábytkářský průmysl, a tak navýšil cla na vývoz málo opracovaného dřeva z 6,5 procenta na 25 a v některých případech až na závratných 80 procent. Export dřeva do Číny se během dvou let propadl o dvě třetiny. 

Čínská poptávka po dřevu ale nezadržitelně rostla. „Zelené reformy“, kterými se Čína snaží zachránit vlastní ekosystém před kolapsem, omezily možnosti těžby na vlastním území. Čínští podnikatelé se tak začali dívat přes hranice. Na blízké Sibiři brzy začaly čínské pily vyplňovat prázdné místo po ruských dřevařích.

Odpověď, proč se Číňanům vyplatí vývoz neopracovaného dřeva navzdory vysokým clům, podle odborníků leží v nezákonnosti jejich podnikání. V roce 2010 ruští vyšetřovatelé odhalili pašerácké trasy v Irkutsku a Zabajkalské oblasti. Číňané tudy do té doby převezli dřevo v hodnotě odhadem 250 milionů rublů.

Moskva ale k situaci zatím mlčí, navzdory pozornosti médií a aktivitě jednotlivců. Změna systému, který Rusko připravuje o ekosystém, suroviny i pracovní místa, je tak prozatím v nedohlednu. 

E (2007)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2007. Zdroj: Google Timelapse

E (2016)

Ruská tajga v Zabajkalské oblasti v roce 2016. Zdroj: Google Timelapse


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Další z rubriky

Integrace cizinců je správná, ale příliš se nedaří, myslí si Němci

Uprchlický tábor v Kolíně nad Rýnem (22. ledna 2016)

Většina Němců považuje integraci přistěhovalců za správnou věc, jen málo jich má však dojem, že se tento proces v...

Belgický premiér pokáral země V4. Pohrozil i vyobcováním ze Schengenu

Belgický premiér Charles Michel na summitu EU v Bruselu. (14. prosince 2018)

Podle belgického premiéra Charlese Michela země visegrádské čtyřky svým tvrdohlavým postojem k migrační otázce...

Útok ve Štrasburku má čtvrtou oběť, čtyři lidé jsou stále v nemocnici

V centru francouzského Štrasburku se střílelo. (11. prosince 2018)

Pařížská prokuratura oznámila, že úterní střelba ve Štrasburku má již čtyři oběti. Zemřel jeden ze zraněných, který byl...

Najdete na iDNES.cz