Reportér Daily Telegraph navštívil několikrát rozsáhlé pracovní tábory na předměstí Pekingu a konstatoval, že čtyři jsou zavřené a nejeví známky provozu. Další dva úřady přeměnily na středisko pro drogově závislé a blok věznice.
Podle rozhovorů s bývalými zajatci pracovních táborů z různých částí Číny se zdá, že režim dodržuje to, co slíbil v reformách na konci loňského roku (více zde). Vězni, kteří byli drženi z politických či náboženských důvodů, hromadně opouštějí tábory a vracejí se domů. Britský deník tak odporuje prosincové zprávě Amnesty International, která tvrdila, že zajatci jsou pouze přemisťováni do tajných center.
Podle zpráv nevládních organizací bylo ještě v roce 2013 vězněno v takzvaných "převýchovných pracovních táborech" kolem 160 tisíc lidí. Ti často museli otročit v dolech, továrnách nebo na polích. A to po několik let bez řádného procesu.
V táborech nikdo nezbyl, tvrdí úřady
Podle zaměstnance úřadu pro pracovní tábory, který se představil jako pan Čang, jsou všichni vězni nyní na svobodě. "Jsem si jistý, že už nikdo nezbyl," řekl. Na otázku, kolik lidí bylo z lágrů v Pekingu propuštěno, však neodpověděl. "To vám nemůžu říct. Mám svá nařízení."
Několik disidentů deníku Telegraph potvrdilo, že jsou propuštěni bez dalších postihů režimu. Mimo jiné také 40letá Ťiang Čcheng-fen, která strávila v táboře rok kvůli kritice vlády.
"Nikdo mi neřekl, že jsem propuštěná. Šla jsem jenom dolů, protože mi řekli, že na mě někdo čeká. Bylo to můj manžel. Jemu také nic neřekli. Jenom mi vrátili oblečený a poslali mě ven," řekla. "Byla jsem docela zmatená."
Bachaři bez práce
Všechny zaznamenané tábory v Pekingu se nacházely ve špinavé čtvrti Ta-sing zhruba 50 minut cesty od centra. Přístup do nich zatím volný není, jsou stále přísně tajné. "Stále pracujeme, ale nemáme toho moc na práci," pověděl jeden z pracovníků tábora. Vláda se zřejmě zatím nerozhodla, jak tábory využije.
Jeden z pekingských táborů už proměnila na centrum pro drogově závislé, druhý připojila k místní věznici. To budí obavy ochránců lidských práv, kteří se strachují, aby vězni nebyli zadržováni pouze v jiných zařízeních.
"Z pohledu zákona jsou pracovní tábory zakázané," říká přední právník hájící lidská práva Li Fang-pching. "Ale musíme se starat o to, aby černé věznice (ty, které nejsou úředně vedeny) a ústavy pro duševně nemocné nebyly zneužívány k zadržování politických odpůrců," varuje před úmysly čínského režimu.
