Komunistická strana ve městě Urumqi v provincii Sin-ťiang, kde žije přibližně dvanáct milionů muslimů, vyzvala v pondělí na sociálních sítích státní úředníky, aby posílili svůj „ideologický boj” a bojovali s „halálifikací“.
Termín odkazuje k rozšíření výrobků s označením halál, pod kterým se vedle nábožensky přijatelných potravin skrývají také předměty každodenní potřeby. Podle úřadů totiž rostoucí počet takových výrobků umožňuje muslimským rituálům pronikat do sekulárního života Číny, a to se nelíbí vládnoucí straně.
„Halálistická tendence rozostřuje hranice mezi náboženstvím a sekulárním životem. Snadno se to může zvrhnout v náboženský extremismus,“ napsal v úterý státní list The Global Times. Dodal, že snaha označovat některé produkty jako halál podporuje nepřátelství ve společnosti.
Vláda se kampaň rozhodla spustit ve chvíli, kdy sílí protesty proti čínské protiteroristické politice v Sin-ťiangu. Obhájci lidských práv upozorňují na omezování náboženských svobod muslimských menšin, jako jsou Ujgurové, Kazaši či Huiové, které žijí v severozápadní části provincie.
Konec halál účesům či koupelím
Kritici varují, že Čína se pokouší muslimské menšiny asimilovat do většinové populace pomocí likvidace jejich tradic. Místní úřady už zakázaly nošení plnovousu či islámských oděvů, které by mohly „rozdmýchat náboženský fanatismus“. Na poutní místa mají muslimové přístup pouze v rámci státem organizovaných exkurzí. Podle ujgurských aktivistů navíc dochází k ničení mešit.
Co je halálTermínem halál (povolené, přípustné) jsou nejčastěji označovány potraviny, které islám povoluje, respektive takové, které nezakazuje. Označení halál však nenesou pouze potraviny, ale také další předměty či činnosti každodenního života muslimů. |
Iniciativa proti označování výrobků termínem halál se v Sin-ťiangu zaměřila především na maso, mléčné výrobky či produkty z rostlinných olejů. Úředníci ve vedlejší provincii Gansu, kde žije početná populace Huiů, v březnu uzavřeli více než 700 obchodů nabízejících halál výrobky. Skončit tu podle listu The Guardian musely i některé služby, nabízející například „halál účesy“ nebo „halál koupele“.
Do akce se zapojili také uživatelé sociálních sítí, kteří na internetu zveřejňují fotografie výrobků, u kterých je podle nich označení halál zbytečné. Jeden z nich si například stěžuje na označení mléka. „Je snad v normálním mléce prasečí krev? Měli bychom se obávat o národní jednotu, nikoli o jednotu náboženských skupin,“ napsal.
Straničtí představitelé v pondělí vyzvali všechny státní zaměstnance a členy strany v Urumqi, aby v práci a na veřejnosti mluvili výhradně mandarínštinou a vyjádřili tak svou loajalitu vůči ideologii čínské komunistické strany.
Podle čínské sociální sítě WeChat donutil místní tajemník strany Liou Ming přítomné přísahat: „Věřím v Marxismus-Leninismus. Nevěřím v žádné náboženství. Proti halalifikaci budu bojovat až do konce“.
Převychovat Ujgury je legální, rozhodla Čína
Regionální vláda ve středu schválila také kontroverzní zákon, který legalizuje takzvaná střediska odborného vzdělávání, kam vláda na politickou převýchovu posílá Ujgury. V táborech mohou podle nových pravidel skončit také lidé, kteří se pokusí rozšířit koncept halál do jiných než gastronomických oblastí. Úplným tabu je potom odmítnutí sledovat státní televizi, poslouchat státní rozhlas nebo posílat děti do státních škol.
Čína přitvrzuje v pronásledování křesťanů. Zavírá kostely, pálí bible i kříže |
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v létě uvedl, že v internačních táborech v autonomní oblasti na severozápadě země je zadržován zhruba milion muslimských Ujgurů. Podle ochránců lidských práv jsou vězni nuceni přísahat věrnost prezidentovi Si Ťin-pchingovi a buď svou víru kritizovat, nebo se jí zřeknout.
Peking informace OSN popřel s tím, že v regionu je zajištěna svoboda náboženského vyznání. Pomoc prostřednictvím přesídlení a převýchovy poskytují úřady údajně jen těm, „které ošálil náboženský extremismus“.
