Záběry, jak Si Ťin-pching opouští letadlo a vítá ho dav lidí krojích, který mává čínskými vlajkami, obletěly čínská média, popisuje web BBC News.
Prezident přicestoval nejprve na jihovýchod regionu, odkud se vlakem vypravil po nově elektrifikované trati do metropole Lhasy. Tam navštívil mimo jiné palác Potála, jenž býval sídlem tibetského duchovního vůdce dalajlamy do doby, než uprchl po neúspěšném povstání proti čínské komunistické nadvládě do indického exilu.
Obyvatelé hlavního města podle nevládní organizace International Campaign for Tibet den před prezidentovou návštěvou popisovali „neobvyklé aktivity a monitorování jejich pohybu“. Státní média poté informovala, že hlava státu se zajímala o etnické a náboženské záležitosti a o ochranu tibetské kultury.
Peking čelí obviněním, že v převážně buddhistickém regionu potlačuje náboženské svobody a podrývá místní kulturu. Čínská vláda to odmítá a tvrdí, že se region za její vlády ekonomicky rozvinul.
Úspěch závisí na straně, řekl Si Ťin-pching. Čína slaví sto let komunismu |
Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 000 lidí, a které vedlo k útěku dalajlamy. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil.
V posledních letech Čína posílila kontrolu buddhistických klášterů a rozšířila výuku v čínštině namísto tibetštiny, poznamenala agentura AP. Bezpečnostní složky kritiky této politiky zatýkají a hrozí jim dlouhé tresty vězení – zejména pokud úřady shledaly, že jsou napojeni na tibetského duchovního vůdce. Toho Peking viní ze separatismu.
Čínský prezident nyní podle agentury Reuters vyzval Tibeťany, aby „následovali stranu“ a zaúkoloval místní úřady prací na tom, aby se místní obyvatelé více ztotožnili s „velkou vlastí“, Číňany, čínskou kulturou, Komunistickou stranou Číny a socialismem.
Čínské represe začínají už v mateřské školce. Národy hovoří o kulturní genocidě |
Organizace International Campaign for Tibet, která sídlí ve Washingtonu, rovněž upozornila na to, jakým způsobem úřady návštěvu zorganizovaly. Z „naprosté absence jakéhokoli bezprostředního pokrytí návštěvy státními médii“ podle ní vyplývá, že Tibet zůstává pro Peking nadále citlivou otázkou a čínské úřady nemají důvěru ve svou legitimitu mezi Tibeťany.
Politolog Jang Čchao-chuej z Pekingské univerzity se pak domnívá, že násilný střet mezi čínskou policií a tibetskými mnichy v roce 2008 zanechal v místních orgánech na dlouhá léta nejistotu, zda bude návštěva čínského vůdce vítaná a bezpečná.
