Člověka do kosmu dokázaly vyslat jen Rusko a Spojené státy.
Raketa nazvaná Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod) odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v devět hodin večer místního času (03:00 středoevropského času).
Na oběžnou dráhu se dostala bez problémů za deset minut. Ve zhruba dvousetkilometrové výšce se loď Šen-čou-5 (Nebeská loď) od rakety odpojila.
"Cítím se dobře a můj stav je normální," hlásil z vesmíru Jang Li-wej, když poprvé obkroužil Zemi. Čína tajila jméno prvního člověka, kterého vyšle do kosmu, do poslední chvíle.
Pro vesmírnou misi byl 169 centimetrů vysoký vojenský pilot s hodností podplukovníka vybrán teprve v úterý. Pilotem je už od roku 1983.
"Svou vlast nezklamu. Všechny úkony budu plnit s naprostou soustředěností. A získám poctu pro lidovou osvobozeneckou armádu a pro čínský lid," prohlásil tchajkonaut před startem.
DÁLE ČTĚTE MULTIMÉDIA Čína se v kosmu uvedla písní komunistů
-
Čína tutlá prvního tchajkonauta VŠE O LETU START RAKETY
Čína podrobnosti o startu tajila
analýza čínského kosmického programu
přímý přenos byl zakázan
infografika
fotogalerie
Čína jméno svého prvního astronauta do poslední chvíle tajila. Nejasnosti panovaly i kolem přesného času startu. V oblasti Vnitřní Mongolsko, kde kosmodrom leží, čínské úřady přijaly striktní bezpečnostní opatření.
Po přísně střežené a také jediné silnici vedoucí ke kosmodromu mířila vojenská vozidla a turistické autobusy se zvědavci, soukromé automobily však byly bez výjimky obraceny zpět.
Na místě se nesmělo telefonovat z mobilních telefonů. Úřady dokonce nepovolily vysílat přímý přenos ze startu. - co se dělo před startem, čtěte zde
Čína se stala třetí velmocí
Po startu prvního tchajkonauta se Čína stala po Rusku (bývalém Sovětském svazu) a USA třetí zemí, která do vesmíru vyslala vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.
Úspěšný start rakety a její navedení na oběžnou dráhu je vrcholem desetiletého úsilí čínského vesmírného programu.
"Start rakety je klíčovým krokem mírového rozvoje vesmíru," prohlásila dokonce mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čang Čchi-jüe.
Loď Šen-čou je postavená na stejném základě jako ruský třímístný Sojuz, což nejdříve vzbudilo dojem, že by Čína mohla poslat napoprvé do vesmíru až tři kosmonauty.
Oproti Sojuzu nicméně doznala rozsáhlých změn. Peking ovšem trvá na tom, že vše, co do vesmíru vyšle, je jeho vlastní výroby.
V tomto tvrzení Čínu podporují i státní sdělovací prostředky, které se tak snaží vyvrátit domněnky, že triumf Číny je založen na zahraničním know-how. Šen-čou je podle nich Čínou vytvořená kosmická loď.
 Žena s dítětem si prohlížejí ve vesmírném muzeu v Hongkongu obrázek první čínské lodi s lidskou posádkou nazvanou Šen-čou-5. (10. října 2003) |
 Kurátor vesmírného muzea v Hongkongu ukazuje na raketu Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod), která vynese do vesmíru první čínskou lodi s lidskou posádkou nazvanou Šen-čou-5. (10. října 2003) |
 Raketa Čchang-čeng-2F, která vynese do vesmíru loď Šen-čou-5 s prvním čínskou lidskou posádkou, je připravena na kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. (9. října 2003) |
 Raketa Čchang-čeng-2F, která vynese do vesmíru loď Šen-čou-5 s prvním čínskou lidskou posádkou, je připravena na kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. (9. října 2003) |
 Dělníci opravují silnici vedoucí ke kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
 Vojenský radar nedaleko kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
 Armádní vrtulníky stojí na základně nedaleko kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi, odkud ostartuje první čínská raketa s lidskou posádkou. (14. října 2003) |
 Raketa nazvaná Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod) odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v devět hodin večer místního času. (15. října 2003) |
 Jang Li-wej, 38letý Tchajkonaut, jak Peking říká prvnímu Číňanovi ve vesmíru, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. (15. října 2003) |
 Kosmodrom Ťiou-čchüan v poušti Gobi, ze kterého odstartoval první čínský kosmonaut. (15. října 2003) |
 Fotografie prvního čínského kosmonauta z kabiny orbitálního modulu těsně před startem z kosmodromu Ťiou-čchüan. (15. října 2003) |
 Yang Liwei, 38letý čínský kosmonaut, který na palubě Šen-čou-5 oblétne 14x Zemi. "Cítím se dobře a můj stav je normální," hlásil z vesmíru Jang Li-wej, když poprvé obkroužil Zemi. (15. října 2003) |
 Raketa nazvaná Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod) krátce po startu z kosmodromu Ťiou-čchüan v devět hodin večer místního času (03:00 středoevropského času). (15. října 2003) |
