Čína politiku jednoho dítěte oficiálně ukončila v říjnu 2015 (více zde). O rok později již porodnost dosáhla patnáctiletého maxima – na svět přišlo 17,8 milionu dětí, zhruba o 1,8 milionu více než v roce předchozím (psali jsme zde). Ani takový nárůst však stárnoucí Číně nestačí.
„(Nárůst) plně naplnil očekávání, ale stále existují překážky, na které se musíme zaměřit. Mít druhé dítě je právem každé rodiny v Číně, ale toto rozhodnutí podkopává otázka financí,“ prohlásil na konci minulého týdne Wang Pchej-an z Národní komise pro zdraví a plánování rodiny.
Při výzkumu provedeném v roce 2015 šedesát procent rodin uvedlo, že si druhého potomka nemohou z ekonomických ohledů dovolit. Čínská vláda proto podle Wanga zvažuje, že rodiny začne motivovat prostřednictvím finančních pobídek. S plánem na dotace pro rodiče dvou dětí už dříve přišly úřady v provincii Chu-nan ve střední Číně.
Podle profesora Jüana Sina z univerzity v Tchien-ťinu je však nutné k takové změně přikročit na celostátní úrovni. „Není to jednoduché a plán na bonus za dítě by měl být aplikován rovnoměrně a celostátně, stejně jako by všechna vládní opatření měla být transparentní a spravedlivá pro všechny,“ uvedl.
Vládní dotace nemusejí situaci vyřešit
Server China Daily v souvislosti s tím připomíná, že nízká porodnost trápí i další asijské země. Například v Japonsku se s ní vláda snaží bojovat pomocí finančních injekcí pro rodiče, prodloužením mateřské dovolené i daňových úlev. V Číně podobná opatření podle Jüana nepřicházejí v úvahu. Země se musí nejdříve vyrovnat zejména s celkově obrovským množstvím obyvatelstva. „Není správný čas zavádět jakékoli finanční pobídky,“ myslí si.
V Asii roste poptávka po kojenecké výživě. Číňané mohou mít dvě děti |
Vládní dotace navíc nemusejí situaci vyřešit. Například v Singapuru měly jen malý úspěch, protože ani finanční bonus nedokázal přesvědčit majetnější a vzdělanější rodiče, aby si pořídili více dětí.
„Způsob myšlení celého národa se přesouvá od kontrolovaného rodičovství k obavám ohledně nízké porodnosti. Ale mnoho rodičů by se přesto zdráhalo mít více dětí, i kdyby je k tomu vláda nabádala,“ uvedl čínský ekonom Čchen Sing-tung pro agenturu Bloomberg.
S novou politikou navíc řada Číňanů nesouhlasí už jen proto, že nechtějí, aby jim vláda zasahovala do osobních životů. „Vůbec mě nepřekvapí, když bude vláda v budoucnu nutit lidi k sexu, aby zplodili děti,“ kritizoval dění na čínské sociální sítí Weibo jeden z uživatelů.
Třetina Číňanů bude starších 60 let
Národní komise pro zdraví a plánování rodiny po ukončení politiky jednoho dítěte předpokládala, že už v roce 2020 se narodí o sedmnáct milionů dětí ročně víc než dosud. V roce 2050 by mělo v zemi pracovat o třicet milionů mladých lidí více, což by vedlo ke zvýšení hospodářského růstu o půl procentního bodu. Na jednu ženu v současnosti připadá 1,6 dítěte, v roce 2021 by to už mělo být 1,8 dítěte.
Vzhledem k nízké porodnosti se však tyto předpoklady zdají být utopií. V Číně neustále ubývá pracujících lidí a očekává se, že v roce 2030 jejich počet klesne až o 32 milionů. V roce 2050 bude jeden ze tří Číňanů starší šedesáti let, v současnosti přitom šedesátníci představují zhruba sedminu ze všech Číňanů. Jejich rostoucí počet představuje značný problém pro čínský systém sociálního zabezpečení.
Podle statistik OSN Čína stárne téměř nejrychleji ze všech zemí v moderní historii. Takzvané age dependency ratio, tedy poměr lidí ve věku nad 65 let ku lidem ve věku mezi 15 až 64 lety, by v roce 2050 mohlo vzrůst dokonce až na 44 procent (v roce 2015 bylo v Číně 13 %, nejvíc, 43 %, mělo Japonsko). V zemi, kde se o starší členy rodiny tradičně starají jejich potomci, to znamená velkou nepříjemnost. Dobře to ilustruje schéma 4-2-1, tedy čtyři prarodiče a dva rodiče, o které by se měl starat jediný potomek.
Malí císaři, kterým chybí ženy
Téměř čtyři dekády trvající politika jednoho dítěte, která vešla v platnost v roce 1979, navíc v čínské společnosti způsobila značné ekonomické rozdíly. V chudých vesnických rodinách se mnohdy i přes vládní zákaz rodilo více dětí, za což jejich rodiče čelili tvrdým sankcím. Naopak bohatší rodiny tradičně vychovávaly jedináčky, kteří také dědili veškerý rodinný majetek.
V Číně je nedostatek nevěst, pašeráci unášejí dívky z Vietnamu |
Bohatství se tak v Číně velmi jednoduše koncentrovalo, až to dospělo do bodu, kdy nejbohatší procento Číňanů vlastní více než třetinu takzvaného národního bohatství. Nepoměr mezi chudými a bohatými Číňany je nejhorší v moderní historii, uvádí magazín Forbes.
S politikou jednoho dítěte se však nepojí jen ekonomické aspekty. V zemi se hovoří o generaci takzvaných „malých císařů“, tedy chlapců jedináčků, kteří jsou rozmazlení a zvyklí na to, že jim je věnována veškerá pozornost. Analytici se už v minulosti obávali, že tito muži budou mít problémy v zaměstnání, protože se nikdy nenaučili jednat a spolupracovat s ostatními.
Překonat navíc musejí ještě další problém – chybějící ženy. Rodiče totiž kvůli větší „užitné hodnotě“ mnohdy dávali přednost chlapcům, takže v současnosti v Číně na 100 narozených dívek připadá 118 chlapců. Přirozený poměr ve společnosti je přitom 105 chlapců na 100 dívek.
