"Tibet je nyní otevřen pro všechny turisty z domova i ze zahraničí," sdělil mluvčí. Čína zatáhla oponu kolem Tibetu a blízkých čínských provincií s převahou tibetské populace po tamních březnových nepokojích a tvrdila, že tak činí proto, aby zajistila zahraničním turistům a novinářům bezpečnost.
Tibetská cestovní kancelář na své webové stránce uvedla, že život ve Lhase se vrátil k normálu, a argumentovala hlavně skutečností, že 21. června se v Tibetu uskutečnil štafetový běh s olympijskou pochodní. Všechno prý tehdy proběhlo v klidu, bez incidentů a nebylo údajně třeba sahat ani k nějakým mimořádným bezpečnostním opatřením.
Březnové nepokoje a následný zákaz návštěv turistů se negativně projevily na ekonomice Lhasy, která díky přílivu turistů trvale rostla od té doby, co bylo před téměř dvěma lety otevřeno železniční spojení. Tibet loni navštívily čtyři miliony turistů, což podle agentury Nová Čína bylo o 60 procent více než ve stejném období před rokem. Příjmy z turistiky činily 687 milionů dolarů, což představovalo asi 14 procent tibetské ekonomiky.
Čínské cestovní kanceláře dostaly povolení opět vozit domácí turisty do Tibetu už na konci dubna. Od té doby tam prý bylo přes 160 domácích turistických skupin. Nicméně generální manažerka tibetské cestovní agentury v Pekingu, která nechtěla prozradit své jméno, tvrdí, že Číňané se stále bojí do Tibetu cestovat. "Předpokládáme, že do října budeme prakticky bez práce," řekla agentuře AP manažerka.
Čína oficiálně tvrdí, že při protičínských protestech v Tibetu v březnu zemřelo 22 lidí. Nicméně zahraniční stoupenci Tibetu jsou přesvědčeni, že při nepokojích a střetech s policií bylo zabito mnohonásobně více lidí a že vládní represe se neomezovaly jen na samotný Tibet, ale projevily se i v tibetských regionech v západní Číně. Po potlačení protestů se Peking rychle postaral o soudní procesy a potrestání desítek lidí, kteří dostali tresty odnětí svobody od několika let až po doživotí.