Loni v listopadu tajně přijela do barmského Rangúnu delegace soudruhů z čínského Jün-nanu v čele se samotným předsedou místní komunistické strany. Potichu se sešli s barmskými ministry a uzavřeli strategickou dohodu.
Její detaily spatřily světlo světa až nyní na nátlak Indie. Vojenští a komunističtí pohlaváři stvrdili, že spolu Jün-nanská konstrukční společnost a barmská firma Yuzana, která je přímo napojená na vojenskou juntu, obnoví část takzvané Stilwellovy silnice.
Indie se bojí vojsk i čínského vlivu
Rekonstrukce by se měla týkat 312 kilometrů dlouhého úseku z Mytkyiny do Pangau Passu u hranic s Indií. Jenže právě v Indii uzavřený obchod příliš nadšení nerozpoutal a to hned z několik důvodů.
STILWELLOVA CESTA
Stilwellova cesta, která za druhé světové války spojovala Indii s Čínou V roce 1942 vládly v Asii kruté boje druhé světové války. Japonská vojska se na jihu Číny zmocnila takzvané Barmské cesty a Britové s Američany byli nuceni podporovat spřátelené čínské jednotky vzdušným mostem přes Himaláje. Američtí vojenští inženýři začali v tom samém roce budovat 1079 kilometrů dlouhou silnici z indického města Ledo přes sever Barmy do čínského Kchun-mingu. Cestu pak Čankajšek pojmenoval po americkém generálovi Stilwellovi, aby ocenil jeho snahu o rychlejší zásobování. |
K indické hořkosti přispívá i fakt, že si na dostavbu silnice dělaly zálusk také indické firmy. Poprvé se o obnově strategické spojnice hovořilo už v roce 2001 a ještě v roce 2008 Barma slibovala, že zakázka téměř jistě spadne do indického klína.
Nervozitu do indických kuloárů vnesl i fakt, že silnice bude končit nedaleko oblasti Tawang, o kterou se Peking s Dillí přou už od roku 1962.
Škarohlídi tak zvěstují, že by v případě problémů po silnici mohly místo nákladních automobilů začít jezdit čínské tanky a vojenská technika.
Bezpečnostní experti ale upozorňují, že silnice by mohla velmi dobře posloužit indickému rozvoji a znásobit obchod s Barmou a samotnou Čínou.
"Může sloužit buď k obchodu, nebo vojsku. Za druhé světové války byla důležitou silnicí a tou zůstává. Záleží, jak ji budeme využívat," řekl Vikram Sood, který pracuje pro indickou rozvědku.
|
Cesta spojovala indické Ledo (žlutá šipka) s čínským Kchun-mingem (modrá šipka) |
