Proč Peking kvůli Nobelově ceně tolik zuří? Co mu vadí nejvíce?
Vládci v Pekingu, ač to tak navenek nemusí vypadat, jsou dlouhodobě nervózní. Nyní sice požívají jistou míru legitimity, ale ta je primárně dána ekonomickým růstem a tím, že se větší části obyvatel daří zlepšovat životní úroveň. Ale to je zároveň jediný pilíř, na kterém legitimita režimu stojí. Jakákoli výzva může s režimem zahýbat daleko více než v případě stabilních demokracií jako jsou Spojené státy.
Čínský disident dostal Nobelovu cenuPeking ho na ceremonii nepustil, drží ho ve vězení |
Režim reaguje na udělení ceny velmi vypjatě. Může akt něco změnit i uvnitř samotné Číny?
Reakce Číny je přehnaná. Osobně si nemyslím, že by to mohlo znamenat nějaký zlom. Vládci v roce 1989 udělili společnosti lekci, že vládu komunistické strany nelze zpochybňovat (režim tehdy na pekingském náměstí Tchien-an-men krvavě potlačil prodemokratické protesty, pozn. red.). Země na základě tohoto principu funguje a strana ho chce za každou cenu udržet.
Podpoří to tedy disent alespoň morálně?
To určitě. Ale je možné, že větší vliv na společnost bude mít čínská reakce než samotné udělení ceny. Buďto bude společnost nespokojená, nebo usoudí, že je politika stále oblast, do které se nemá pouštět. Reakce vlády vysílá občanům jasnou zprávu o stavu země.
čínská vláda SEVŘELA ZEMI ZÁKAZYPeking blokuje web, uklidil aktivisty a zakázal oslavy |
Čínského disidenta navrhl na Nobelovu cenu i Václav Havel a čeští zákonodárci. Může to nějak ovlivnit naše vztahy s Pekingem?
Čína nezapomíná. Pokud dojde na situaci, kdy nás bude moct v uvozovkách odměnit, udělá to. Z pohledu Číny jsme sice malý státeček a i EU hraje druhé housle. Čína si ale hlídá i malé hráče. Nevím, že by teď byla s Čínou rozjednaná velká zakázka, ale pokud by na to došlo, je nepochybné, že Čína náš postoj vezme v potaz.
Čína obratně provádí dolarovou diplomacii
Na ceremonii nedorazí několik zemí. Co svojí neúčastí získají?
Čína obratně provádí to, čemu se říká dolarová diplomacie. Je ekonomicky a obchodně natolik silným hráčem, že si spousta zemí řekne, proč z toho nevytěžit nějaké výhody. Peking na ně bude nepochybně pamatovat, je velmi šikovný v rozdávání investic. Je otázka, do jaké míry je to od zemí preventivní gesto a jakou roli sehrálo vyjednávání čínské diplomacie. Tlak Číny nějakou roli určitě sehrál.
KDO chybí
|
Čína vždy podle politické situace naznačuje, kterému obchodnímu partnerovi dá přednost. To bylo dobře vidět při stavbě trati ze šanghajského letiště. Vláda vyvažuje signály a podle toho rozdává zakázky.
Překvapila vás neúčast některé země?
Žádná mě vyloženě nepřekvapuje. Kupříkladu Venezuela má velké obchody s Čínou a je protizápadní. Země typu Rusko nebo Kazachstán si prostě nepřejí, aby někdo jejich disidentům uděloval Nobelovy ceny míru. Není jim sympatický princip, že Západ oceňuje někoho z opozice. Vnímají to jako zasahování do vnitřní politiky. Neúčast Afghánistánu a Iráku mimo jiné naznačuje, do jaké míry oslabil vliv USA v těchto zemích.
Komentátoři tyto země obvykle označují za nedemokratické. Spojuje je i něco jiného?
Nenapadá mě, že by tam byla jediná země, která by měla demokratický systém tak, jak si ho představujeme my Evropě nebo v USA. Možná by tam zemí mohlo být i více, konkrétně ze střední Asie.
Čína hovoří o tom, že jí Západ chce vnutit své hodnoty. Může spor vztahy Číny a Západu nějak narušit?
Reakce Číny je obrovská. Otázka bude, jestli Západ přistoupí k nějakým tlakům a pokusí se tu situaci využít. Upřímně řečeno to nečekám. Západ se primárně potřebuje dostat z ekonomické krize a nějaká válka slov je to poslední, co potřebuje. Obamova administrativa sice tlačí na zlepšování lidských práv, ale zkušenost ukázala, že se tím tlakem ničeho nedosáhne. Dokonce to vypadá, že čím větší je veřejný tlak, tím ostřejší je čínská protireakce.
