Čínský program letadlových lodí je státní tajemství, vláda nicméně uvedla, že konstrukce nového plavidla vychází z první čínské letadlové lodi Liao-ning, kterou Peking koupil roku 1998 od Ukrajiny a modernizoval. Na vodu byla loď Šan-tung spuštěna v roce 2017 a loni v květnu ji Čína před uvedením do plné služby začala testovat na moři, napsala agentura Reuters.
Loď nese jméno po čínské provincii Šan-tung, s její stavbou se v přístavu Ta-lien na severovýchodě země začalo v roce 2014. Podle státních médií Čína potřebuje nejméně šest letadlových lodí. Odborníci mají podle agentury Reuters za to, že postavit tolik vlastních plavidel Pekingu zabere několik desetiletí.
Ceremonie na strategické základně v Jihočínském moři, v němž Čína buduje umělé ostrovy, a snaží se tam tak posílit svou přítomnost, se účastnil prezident Si Ťin-pching. Ten dohlíží na rozsáhlou modernizaci armády, od vývoje protidružicových raket po stíhačky s technologií stealth, díky které jsou tyto stroje obtížně zjistitelné radarem.
Minulý měsíc letadlová loď proplula cestou na „rutinní cvičení“ v Jihočínském moři Tchajwanskou úžinou. Tchaj-wan, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, tento manévr odsoudil.
Analytici došli na základě satelitních fotografií z letošního září k závěru, že Čína v loděnici Ťiang-nan u Šanghaje už nyní buduje svou třetí a podstatně větší letadlovou loď. V porovnání se stavem v září a dubnu minulého roku fotografie prokazují, že v loděnici se rozrůstá infrastruktura. Z toho lze podle odborníků odvodit, že nyní vznikající loď bude jen jen první z několika dalších.
Očekává se, že nyní stavěná letadlová loď už bude mít katapult, díky němuž z ní bude moct startovat širší spektrum letadel, včetně lépe vyzbrojených stíhaček. Na rozdíl od desítky amerických letadlových lodí mají nynější dvě čínská plavidla místo katapultů na přídi rampu, která pomáhá letadlům s krátkou vzletovou dráhou.
