„Kdokoliv, kdo by se pokusil rozdělit Čínu v jakékoliv části země skončí s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi,“ pronesl čínský prezident na setkání s nepálským prezidentem. „A jakékoliv vnější síly, které podporují rozdělení Číny, budou čínskými lidmi pokládáni za stavitele vzdušných zámků,“ dodal.
Si je první čínský prezident, který navštívil Nepál v posledních 22 letech. Na schůzce se jednalo o plánovém otevření železniční linky mezi Nepálem a Čínou okupovaným Tibetem, uvádí agentura Reuters.
Slova čínského prezidenta částečně mířila na asi 20 000 tibetských uprchlíků, kteří jsou usazeni v Nepálu, tvrdí australský deník Sydney Morning Herald. Podle médií však Si mířil i do Hongkongu, kde už čtyři měsíce probíhají ostré protesty.
Spouštěčem protestů byl návrh zákona, který by umožnil vydávat jedince podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. Zákon už správkyně Hongkongu slíbila stáhnout, protestní akce ale pokračují a jejich účastníci požadují obecnější demokratické reformy.
Dění v Hongkongu
V neděli prodemokratičtí demonstranti opět vyšli do ulic. Šarvátky protestujících s těžkooděnci podle agentury Reuters znepokojovaly víkendové turisty, maskovaní demonstranti ničili výkladní skříně a stanice metra.
Napjatá situace zvláště eskalovala na začátku října. Hongkongská policie poprvé použila proti protestujícím ostrou palbu. Jeden z demonstrantů byl zasažen ostrým nábojem do hrudníku a ocitl se v kritickém stavu. Policie jej obvinila z napadení policisty a výtržnictví.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová minulý týden upozornila, že by ve městě mohla zasáhnout čínská armáda, pokud se situace zhorší. V srpnu čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming uvedl, že pokud se situace neuklidní, Čína nebude „sedět se složenýma rukama“ a použije svou sílu k rozdrcení protestů.
Čínský provládní deník China Daily, vydávaný v angličtině, ve svém pondělním úvodníku napsal, že Peking byl trpělivý, co se týče Hongkongu, ale to neznamená, že „nechá chaos pokračovat donekonečna“ a pokud bude hongkongská vláda vyžadovat pomoci při obnově práva, taková pomoc jí bude poskytnuta.
Nejste objektivní, vyčítá Čína Západu
Čínská média dlouhodobě obviňují západní média, že o hongkongských protestech nereportují vyváženě. Tytéž výtky zmiňují i v souvislosti s reportážemi o způsobech jednání Číny s ujgurskou minoritou.
Příslušníci převážně muslimského etnika jsou umisťováni do převýchovných táborů, které jsou na Západě často označovány za „koncentrační“. Čína obvinění odmítá s tím, že Západ nemá právo se vměšovat do jejích vnitřních záležitostí. Peking tvrdí, že tvrdá opatření proti Ujgurům jsou nutná v rámci boje proti terorismu a pro zajištění bezpečnosti čínských občanů.
Podívejte, jak jsou šťastní. Čína provedla novináře táborem pro Ujgury |
V názorové rubrice China Daily vyšel v pondělí článek, který v této souvislosti obviňuje Západ z pokrytectví. Tvrdí, že západní intervence v rámci „boje s terorismem“ v Afghánistánu, Iráku a Sýrii v uvedených zemích způsobily chaos, vedly k porušení lidských práv a namísto zastavení terorismu, napomohly jeho šíření.
„Kde byla náboženská práva a svoboda, kterou tvrdí, že prosazují, když bombardovali mešity v těchto zemích a proměnili náboženská místa na bojiště?“ píše se v článku, který obviňuje Západ z „dvojích standardů“ a nedostatečné reflexe vlastního „porušování místních lidských práv“.
Český kontext
Čína požaduje od ostatních zemích, aby respektovaly její politiku „jedné Číny“. Kvůli ní se nedávno dostal Peking do sporu s Prahou. Peking s okamžitou platností vypověděl sesterské partnerství s hlavním městem a pozastavil s ním veškeré oficiální styky.
Čína krok odůvodnila s tím, že Praha opakovaně sesterskou smlouvu porušovala a hrubě se vměšovala do vnitřních záležitostí Číny. Pražské vedení v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty chtělo vyškrtnout klauzuli o uznání jedné Číny. Hřib též opakovaně projevoval sympatie nezávislosti Tibetu a Tchaj-wanu, které Čína považuje za svá území.
