"Je to roztomilé zvířátko, neskutečně drobné," rozplývá se nad tvorem Christopher Beard, kurátor Muzea přírodní historie v Pittsburghu, který o objevu čínských vědců informoval v časopise Nature.
Chlupatý teplokrevný primát byl dlouhý asi sedm centimetrů - podle Bearda už savci ani menší být nemůžou. Živil se hmyzem a kvůli své velikosti se musel neustále pohybovat, aby si udržel tělesnou teplotu. "Byli to frenetičtí, nervózní tvorové, kteří působili dojmem, že vypili příliš mnoho kafe. Neustále pobíhali a hledali něco k snědku," vysvětlil pro agenturu AP Beard.
Čínští paleoantropologové podobu prastarého tvora díky moderním technologiím digitálně rekonstruovali. "Je to velmi vzácná fosílie. Abychom ji ochránili, použili jsme k jejímu scanování nejmodernější technologii synchotronového záření," vysvětlil Ni Si-ťün z čínského Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropolgie.
Zkamenělinu objevili v roce 2002 v centrální provincii Chu-pej ve skalní vrstvě, která odpovídá stáří 55 milionů let. Dalších více než deset let ji analyzovali, aby nyní oznámili, že Archeus Achilles je nejstarším známým primátem na světě.
Leží kolébka člověka v Asii?
"Podle statistické analýzy byl tento primát aktivnější přes den. Původně jsme měli teorii, že v jednu chvíli byla všechna zvířata nočními tvory a trvalo velmi dlouho, než opice přešly na denní režim. Tato fosilie nicméně dokládá, že primáti byli denními tvory už velmi dávno," dodal čínský paleoantropolog.
Spolu se svými kolegy tvrdí, že nález přináší nové otázky o tom, kdy a kde začala evoluce moderního člověka, jehož kolébka je podle současných poznatků v Africe. Fosílie totiž pochází z doby, kdy se primáti dělili na další vývojové větve: poloopice (mezi ně patří například lemuři), nártounovité a předky dnešních opic a lidi.
Primáti se od ostatních savců liší pěticí chápavých prstů a očima směřujícími dopředu. Těmito znaky se vyznačuje i Archeus Achilles, přímým předkem člověka nicméně není, z žijících tvorů je mu zřejmě nejblíže nártoun. V evolučním rodokmenu je však velmi blízko našim přímým předkům. "Je to náš blízký bratranec," domnívá se Beard.
"Po objevu této fosílie můžeme bez pochyby tvrdit, že evoluce člověka začala o deset milionů let dříve, než jsem čekali. Znamená to, že vyšší primáti se začali z ostatních primátů vyvíjet před 55 miliony lety," dodává Ni Si-ťün.
